Lidé vyjdou do ulic. Za Kajínka

Přestože se mnohým může zdát, že šílenství spojené s Kajínkovou osobou pozvolna upadá, opak je pravdou. O popularizaci jeho případu se letos zasadila jak kniha pánů Kroupy a Klímy, tak i filmové zpracování režiséra Petra Jákla.

Celá "mánie" kolem Kajínka má počátek v roce 1998, kdy ho Krajský soud v Plzni odsoudil za dvojnásobnou vraždu k doživotnímu vězení. Kajínek účast na vraždách kategoricky popřel.

V médiích postupem času přibývalo spekulací a fám a tak u části veřejnosti převládá názor, že je Kajínek nevinný a stal se obětí komplotu. V letošním roce se navíc objevily nové skutečnosti k případu a úřady nevyloučily revizi rozsudku.

120 tisíc signatářů

O Kajínkovi se živě diskutuje především na internetu. Na sociální síti Facebook vznikla stránka „Petice na kajinkovu nevinu". Jedna z mnoha, zdálo by se na první pohled, tato se ale od jiných liší. A to počtem signatářů. Doposud ji svým podpisem prostřednictvím tlačítka „To se mi líbí" stvrdilo téměř 120 tisíc lidí.

Ukázka z diskuze na Facebooku

Kromě odkazů směřujících na nejnovější informace k případu se zde objevila novinka - výzva k demonstraci na podporu Jiřího Kajínka. Ta by se měla uskutečnit 29. října 2010, tedy přesně 10 let poté, co vězeň utekl z Mírova. A pořadatelé si slibují hojnou účast. "Obraťte se na České dráhy o pronájem zvláštních vlaků s tím, že náklady převezme ministerstvo spravedlnosti," uvedl s trochou nadsázky anonymní přispěvatel do diskuse.

Svou účast na Facebooku již nyní potvrdily téměř čtyři stovky lidí, dalších pět set vážně zvažuje, že se ve stanovené datum objeví na Václavském náměstí, kam organizátoři akci svolali.

Milost pro Kajínka, pane prezidente

Vedle početných skupin na sociální síti existuje profesionálně vedený web jirikajinek.cz. Tady diskutují sympatizanti trochu jiného ražení. Věří v jeho nevinu, nevěří ale v obnovení procesu. I oni mají svou petici, která ale vyzývá přímo prezidenta republiky Václava Klause k udělení milosti. Je to údajně jediná vstupenka z vězení ven, pokud soudce neobnoví proces. (Kompletní petice pod článkem)

Počet virtuálních signatářů dosahuje jmenovitě úctyhodných pěti tisíc.

„Jsem pořád přesvědčen o jeho nevině a 5000 podpisů není zanedbatelný počet," uvedl pro redakci spoluautor petice, který si nepřál být jmenován.

Pokud se i oni dostaví na konci října do centra Prahy, bude už tisícihlavý dav poměrně slyšet.

Naděje oživil John

Nástup Radka Johna (VV) na ministerstvo vnitra s sebou nesl celou řadu otazníků a očekávání. Známá byla Johnova novinářská angažovanost v případu Jiřího Kajínka, a proto možná nikoho nepřekvapilo, když po svém nástupu na resort intervenoval z pozice ministra. „Ano, znám jeden posun v kauze," uvedl v minulosti pro ParlamentníListy.cz John. Tato věta vyvolala u Kajínkovy advokátky Kláry Slámové doslova nelíčenou radost. "Snahu pana ministra Johna vítám a plně doufám, že policie najde pádné argumenty při prošetřování případu," sdělila redakci obhájkyně. (více ZDE)

Obleč triko a žádej milost

"K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama," stojí v závěru petice adresované prezidentu Klausovi. K propuštění nejznámějšího vězně současnosti mají posloužit také modní trička s nápisem Milost, když ne spravedlnost.

Související:

Jiří Kajínek (* 11. ledna 1961 Prachovice) je pravděpodobně nejznámější vězeň v Česku. Za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy byl odsouzen k doživotnímu trestu.

23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další méně závažné trestné činy. Trestného činu vraždy (dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu se podle rozhodnutí soudu dopustil tím, že v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory dne 30. května 1993 kolem 20.00 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30), kteří cestovali v osobním automobilu. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš (25), který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svědkem. K tomuto činu se ale Jiří Kajínek nikdy nepřiznal, svoji účast na vraždách kategoricky popřel.

Trestní spis obsahuje více než 10 000 stran a projednávání případu trvalo 46 dnů. Proces byl několikrát odročen a trval déle než 4 roky. Před soudem vypovídalo 56 svědků a asi 10 soudních znalců. Rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 stran. Kajínek účast na vraždách kategoricky popřel. Pražský podnikatel Antonín Vlasák byl Štefanem Jandou vydírán pro nevyrovnané finanční dluhy a proto si Jiřího Kajínka údajně za částku 100 000,- Kč najal k zastrašení Jandy. Kajínek objednávku „nad rámec dohody" překročil i přesto, že si měl v době vražd odpykávat 11letý trest za loupežné přepadení policistů z Prahy 4, při kterém jim odcizil služební vozidlo a zbraně.

Jiří Kajínek měl první problémy se zákonem pro majetkovou trestnou činnost už jako nezletilý v roce 1974. Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil tři policisty železnou tyčí. Na základě rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla byl v roce 1990 propuštěn. V témže roce ovšem byl znovu odsouzen, tentokrát na 11 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu.

Kompletní znění Petice

My, občané České republiky, žádáme prezidenta republiky Václava Klause o udělení milosti doživotně odsouzenému Jiřímu Kajínkovi (11. 1. 1961).

Jiří Kajínek byl v roce 1998 odsouzen k doživotí Krajským soudem v Plzni za dvojnásobnou nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy, Juliána Pokoše a pokus o vraždu Vojtěcha Pokoše, tělesných strážců. Jiří Kajínek tvrdí: „Justice nestojí o pravdu. Trvám na své nevině, nikdy jsem nikoho nezabil."

V lednu 2004 požádali advokáti Jiřího Kajínka Krajský soud v Plzni o obnovení soudního procesu. Soudce Tomáš Bouček obnovu dvakrát zamítl s tím, že k novému otevření případu nejsou důvody.

Soudci v naší republice si obvykle na základě výsledků předcházejícího vyšetření policejního orgánu samostatně utvoří představu o případu a pachateli. Vše, co jim do jejich představy nezapadá, odmítají. Nevidí před sebou člověka, který může být nevinný, ale delikventa, kterého je třeba potrestat. V boji proti kriminalitě odmítají svědectví, která mluví ve prospěch údajného pachatele. Tak i soudce Bouček v jednáních o obnovení procesu s Jiřím Kajínkem svědectví nových svědků označil za nevěrohodná, protože nezapadají do dějové linie případu tak, jak je vylíčena ve spisu. Ve své závěrečné řeči řekl: „Tento soud se řídí zákonem a je přesvědčen, že všechna předcházející rozhodnutí byla správná... Soud není ochoten přistoupit na další spekulace o válce policistů, jak tady několikrát zaznělo." Pokud však soud bude vždy tvrdit, že v tom původním procesu byla všechna rozhodnutí správná, nikdy žádný nemůže být obnoven. Soudce Bouček nebyl ochoten byť jen připustit možnost chyby v původním rozhodnutí. Tam, kde není ochota naslouchat a jednat, je každé snažení advokátů zbytečné.

Co mluví ve prospěch Jiřího Kajínka?

z celého případu vyplývá, že policie při vyšetřování odvedla špatnou práci
nedůvěru vzbuzuje neúplný spis, chybějí důležité materiály, některé stránky jsou přečíslované. Chybí diktafon zavražděného z místa vraždy, na který si svá jednání zaznamenával
dva ministři spravedlnosti, Pavel Rychetský a Pavel Němec, po prozkoumání spisu podali k Nejvyššímu soudu ČR stížnost ve prospěch Jiřího Kajínka pro porušení zákona. Pavel Rychetský hovořil i o možné účasti plzeňských policistů na vraždách („Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo z policie.")
svou pochybnost o spravedlivém odsouzení Jiřího Kajínka vyjádřil i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš
Jiří Kajínek byl odsouzen bez přímých důkazů - nebyly zajištěny otisky prstů, pachová stopa, provedena zkouška DNA, nebyla provedena rekognice in natura ani rekonstrukce činu, nikdy nebyla nalezena zbraň, která vraždila
podle odborníků v oblasti balistiky nemohl vraždit pouze jeden muž, nikdy nebylo vysvětleno, jak se dostaly nábojnice do auta neporušeným okýnkem
Jiří Kajínek byl odsouzen na základě výpovědí tří svědků: Jaroslava Ďurčiho, Alexandra Hegedüse a Vojtěcha Pokoše. První dva svou výpověď odvolali s tím, že ji učinili pod nátlakem policie. Bratr zavražděného Vojtěch Pokoš svou původní výpověď, kterou poslal Kajínka na doživotí, u soudu nepotvrdil, odmítl vypovídat, takže v současnosti nestojí proti Kajínkovi žádný svědek
Kajínek byl odsouzen za nájemnou vraždu, chybí však nájemce. A. Vlasák, údajný objednatel vraždy, za tento čin nikdy nebyl odsouzen
v procesu o obnově vypovídali noví svědci z okruhu spoluvězňů V. Pokoše, ale i bývalí plzeňští policisté a bývalá pracovnice Kanceláře prezidenta republiky pro styk s veřejností. Všichni přinesli nové důkazy o tom, že vraždy proběhly jinak, než jsou popsány ve spisu, hovoří o možných pachatelích z řad policistů. Všichni byli označeni za nevěrohodné
nový znalecký posudek z oblasti psychiatrie a psychologie je naprosto odlišný od původního. Jeho závěry hovoří ve prospěch Kajínka. Mimo jiné uvádějí, že není pro společnost nebezpečný a je schopný převýchovy
Vrchní soud v Praze sice zamítl stížnost advokátů Jiřího Kajínka pro podjatost plzeňského krajského soudu, ale jak jinak chápat slova, která pronesl soudce Bouček: „Je to přeci jedna verbež - Hegedüs, Kajínek, Ďurči. To je všechno jedna verbež." Můžeme zde hovořit o nestranném přístupu soudce?

My, podepsaní občané, jsme přesvědčeni o nevině Jiřího Kajínka. Není nám lhostejný osud tohoto člověka, který byl podle našeho názoru nespravedlivě odsouzen na doživotí. Již tři roky čekáme na nápravu rozhodnutí soudní cestou, stále však bezvýsledně. Ztrácíme důvěru v to, že je v zájmu soudců napravit křivdu spáchanou na Jiřím Kajínkovi. Proto se obracíme na prezidenta republiky Václava Klause s žádostí o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi. Když nemůžeme žádat spravedlnost, žádáme milost.

„Především dbej, aby ses nedal zastrašit událostmi, a zpytuj, co v které věci vězí. Doufej ve spravedlnost, ale buď připraven na bezpráví."
Lucius Annaeus Seneca ml.

„K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama."