„Chřipka je v ČR dominantní, dosáhla úrovně epidemie,“ hlásila 29. ledna tisková zpráva Státního zdravotního ústavu. „Chřipka udeřila. Epidemie potrvá další týdny, porostou počty lidí v nemocnicích,“ varoval 31. ledna titulek Hospodářských novin. „Chřipka kosí Česko a bude hůř. Jak ji podle příznaků odlišit od jiných nemocí a kdy epidemie dosáhne vrcholu?“ ptaly se 2. února Lidovky.cz. „Česko v sevření chřipkové epidemie. Jak rozeznat příznaky od covidu?“ reagovala o den později CNN Prima NEWS. „Epidemie chřipky sílí. To nejhorší teprve přijde, varují jihomoravští lékaři,“ uvedlo 8. února iDnes. „Chřipka udeřila silně. ‚Takové případy jsme loni neměli‘, zní z nemocnic,“ objevilo se na Seznam Zprávách.

To je jen několik titulků z médií během ledna a února, pod nimiž se často objevovaly informace o tom, že chřipková sezóna udeřila velmi tvrdě a že těžký průběh chřipky zasáhl některé pacienty natolik, že potřebovali speciální péči, dokonce i připojení na plicní ventilaci nebo také mimotělní podporu.

„Já si nemyslím, že by chřipková epidemie udeřila tvrdě. V listopadu a prosinci přibývalo onemocnění covid-19, po novém roce pak chřipka, která nyní klesá. U obou výskytů se objevovalo v menší míře onemocnění RS virem. Velmi hezky popisuje situaci jak v České republice, tak i v Evropě paní doktorka Jiřincová ze SZÚ. Domnívám se, že výskyt v letošním roce není až tak abnormálně vysoký, spíše se mu věnuje větší pozornost ze strany médií,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran.

Na chřipku u nás každoročně umírá 1 500 až 2 000 lidí

V letošním roce se ale dramaticky zvýšil počet těžkých případů, takže někteří pacienti s tímto průběhem chřipky potřebovali plicní ventilaci i mimotělní podporu, takzvané ECMO. Právě závažnost letošních chřipkových onemocnění vede k dohadům o tom, co za závažnými průběhy chřipek v probíhající sezóně je. „Závažnější průběhy se opakují vždy, když se objeví větší změna chřipkového viru, kterou populace rizikových osob neprodělala nebo proti ní nebyla očkována. Pořád ale platí to, co se proklamovalo i před epidemií covidu-19, že chřipka je závažné onemocnění především u rizikové skupiny a nesmí se podcenit,“ upozorňuje ředitel a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran.

Slova o tom, že by lidé chřipku podceňovat rozhodně neměli, mají své opodstatnění. „Každý rok podle odhadů Státního zdravotního ústavu umírá na chřipku 1 500 až 2 000 osob. Dnes se navíc chřipka více diagnostikuje jednoduchými testy, a tak případů opticky přibývá. Doporučuji se podívat na obrázek (viz níže) výsledku kvalitního testu v ceně kolem 75 korun, který dokáže diagnostikovat SARS CoV-2, chřipku A a B, RS virus, Adenovirus, což jsou nejběžnější původci akutních respiračních virových infekcí. Na obrázku je pozitivita pro SARS-CoV-2 virus u člověka seniora s ‚chřipce podobným onemocněním‘,“ vysvětluje epidemiolog.

Proti chřipce potřebují očkovat i vysoce obézní osoby

I když očkování proti chřipce není u nás povinné, Česká vakcinologická společnost doporučuje, aby ho každoročně podstoupili zejména všichni starší padesáti let a děti ve věku šest měsíců až pět let. Stejně tak by měli postupovat pacienti s chronickými onemocněními, rovněž ženy, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny, těhotné, zdravotničtí pracovníci a klienti a zaměstnanci zařízení sociální péče, případně podobných služeb. „Evropská unie doporučuje proočkovanost rizikových osob, které mají vakcínu zdarma, na úrovni 75 procent, u běžné populace nad 20 procent. Toho některé země dosahují, Česko však nikoliv,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Považuje za chybu, že proočkovanost rizikových osob s pravděpodobností horšího průběhu chřipky je u nás jen mezi dvaceti a třiceti procenty. „Potom to zbytečně stojí nejen lidské životy, ale také způsobuje velké finanční škody. Jedinou cestou, jak tomuto problému systémově do budoucna zabránit, je tedy zvýšit počet zájemců z řad rizikových osob o očkování proti chřipce,“ upozorňuje odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí i na cestovní a tropickou medicínu Rastislav Maďar. „Očkování proti chřipce by určitě pomohlo všem osobám, které patří do rizikové skupiny (starší osoby, osoby s chronickým onemocněním) a z nich hlavně vysoce obézní osoby, osoby s diabetem, osoby s postižením imunitního systému, s chronickým postižením plic a s ischemickou chorobou srdeční,“ vyjmenovává profesor Jiří Beran kategorie lidí, kterým by vakcína prospěla.

Proklamace autorit za covidu snížily důvěru k očkování

Očkování naopak vůbec není nutné pro mladé a jinak zdravé osoby. „Ale ani ty by onemocnění neměly přecházet, měly by zůstat doma v klidu a také by se neměly přetěžovat ani fyzicky, ani psychicky po dobu čtrnáctidenní rekonvalescence po odeznění hlavních příznaků,“ připomíná epidemiolog. Obává se ovšem, že kritický pohled veřejnosti na očkování proti covidu populaci odrazuje rovněž od očkování proti chřipce. „Negativní zkušenost s očkováním proti covidu-19 se určitě promítla do snížené proočkovanosti proti chřipce. Negativní zkušeností myslím především proklamace našich i světových autorit, že po očkování nikdo neonemocní a nemůže nikoho nakazit. To je asi hlavní, co dnes očkované osoby proti covidu-19 vyčítají autoritám – neupřímnost a nerealistická očekávání po očkování,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran.