Obyvatelé severozápadu Čech jsou na čistotu ovzduší obzvlášť hákliví, velká část z nich si totiž ještě pamatuje žlutozelené mlhy, které udělaly v 80. letech z Podkrušnohoří nejznečištěnější část Československa. "Byla obrovská chyba, že to vozí sem, právě kvůli historické zkušenosti lidí a stoupající nespokojenosti zdejších lidí i s vysloveně sociálními problémy," řekl ČTK před demonstrací její svolavatel, devětačtyřicetiletý akademický sochař Libor Pisklák.

Na vině je vláda, brání se krajský úřad

Většina protestujících viní z vzniku problému krajský úřad. Když se na korbu auta, sloužícího jako pódium, postavil náměstek hejtmanky Arno Fišera (ČSSD), vyslechl si hodně pískotu i nadávek. Fišera vzápětí vysvětlil hřmotným hlasem svůj pohled na příčiny problému: může za ně celostátní ODS, jejíž vláda o zakázce na vytěžení ostravských ropných lagun rozhodla, pak také předchozí vedení kraje i místní politici. Část lidí zřejmě přesvědčil, protože ke konci vystoupení už na něj lidé nepískali.

Odpovědnost za zakázku na likvidaci ostravských kalů odmítá i sama ústecká hejtmanka Jana Vaňhová. Nejsem podepsána pod žádným rozhodnutím, které by mělo znamenat ohrožení životního prostředí v našem kraji, a platí to i o případu kalů. Stále považuji vládou dříve určené řešení likvidace ostravských lagun za špatné, stát rozhodoval o likvidaci kalů v našem kraji bez naší účasti," píše v tiskové zprávě.

Jediným krokem týkající se kalů, který její úřad údajně učinil, bylo stanovení přísných podmínek pro skladování tohoto odpadu na skládce Celio u Litvínova.

Plán na spálení ostravských kalů v Ústeckém kraji však podle Vaňhové nalinkovaly soukromé firmy zapojené ve sdružení Čistá Ostrava. „A byla to vláda, která svým rozhodnutím z roku 2004 odstranění kalů těmto soukromým firmám svěřila, a proto by se také měla zasadit o vyřešení tohoto problému," doplňuje úřad ústeckého hejtmanství.

Zpráva Vaňhové také uvádí, že se ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po jednání s Vaňhovou zaručil za podrobnou kontrolu celého procesu Českou inspekcí životního prostředí. Podle Chalupy má inspekce v případě jakýchkoli odchylek od běžných standardů z úkol okamžitě zasáhnout.

Demonstranti: Zodpovídá kraj

Ani toto ujištění však demonstrantům nestačí. Mnozí z nich se i nadále domnívají, že za zadání zakázky nese odpovědnost kraj."Změnu integrovaného povolení pro litvínovskou skládku posvětil kraj. Bez něj by k tomu nedošlo," řekla bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová.

Právě zvláštní přístup úřadů demonstrantům vadí nejvíc. "Samozřejmě, že by bylo ideální, kdyby tam něco takového nepálili, ale primárně nám jde o transparentnost toho celého procesu. V něm byla prokazatelně spousta lží, dezinformací nebo označování věcí nepravými jmény. Lidé ztrácejí důvěru," řekl Pisklák a jako příklad uvedl krajský úřad. Se samotnou cementárnou je prý komunikace velmi korektní.

Kaly, nashromážděné za celé století pod ostravskou chemičkou Ostramo, se budou příštích šest let pálit v čížkovické cementárně Lafarge. Zakázka na likvidaci vyjde stát na 2,6 miliardy korun. Zainteresované firmy a některé státní instituce vysvětlují záměr tím, že čížkovická cementárna je pro likvidaci podobných odpadů nejvhodnějším zařízením v Česku.

Čtěte také:

V Litoměřicích se uskuteční další demonstrace proti spalování kalů 

Češi, váš toxický odpad nechceme, zlobí se Polsko