Ministerstvo kultury představilo novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která má zvýšit koncesionářské poplatky u České televize i Českého rozhlasu o 15 korun. Od nového by tak ČT získala od poplatníka 150 korun měsíčně, tedy 1800 korun ročně. ČRo by získal 55 korun měsíčně, tedy 660 korun ročně. Jenže má se také rozrůst počet poplatníků. Dosud platilo, že počet domácností veřejnoprávním médiím hlásili energetici podle přípojek. Uplatňovala se logika toho, že kdo má připojenou elektřinu, má i televizní či rozhlasový přijímač a měl by tedy platit koncesionářský poplatek. Jenže proti tomu se domácnosti mohly odvolat čestným prohlášením, kde obě média ujistily, že televizi i rádio nevlastní. A koncesionářský poplatek jim byl automaticky odpuštěn.

S novelizací zákona se má okruh poplatníků zásadně rozšířit. Poplatkům se totiž vyhýbalo podle údajů ČT 615 tisíc domácností. Jen Česká televize tak přicházela měsíčně o přibližně 83 milionů korun. To má změnit novelizace, která nově nařizuje, že koncesionářské poplatky musí platit každá domácnost, která má připojení k internetu a tedy i přístroje, které umí přehrát online obsah veřejnoprávních médií. Jedná se nejen o stolní počítače, ale i kupříkladu tablety nebo chytré telefony.

A nově mají s údaji veřejnoprávním médiím pomoci poskytovatelé internetového připojení. „Českou televizi evidentně trápí fakt, že jí zhruba 615 tisíc domácností neplatí poplatek. A tak hledá způsob, jak dosáhnout i na domácnosti, které dosud uváděly, že nemají televizi,“ řekl k novele pro iDnes prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. „Pasáž o povinnosti poskytovatelů internetového připojení bonzovat zákazníky ČT se do návrhu zákona dostala až mimo meziresortní připomínkové řízení. Tedy velmi nestandardní cestou,“ dodal.

Přičemž poukázal na to, že energetiků, kteří doposud hlásili médiím počet domácností, je jen 350, poskytovatelů internetového připojení je 1800. Navíc ne každá domácnost má jen jedno připojení. Někdy je výhodné domácí připojení u jednoho poskytovatele, ale připojení k mobilnímu internetu u jiného poskytovatele. A jak mezi nimi bude ČT hledat jednotlivé domácnosti. A i v tom prezident Grund vidí zásadní problém. „Místo naplnění původního záměru získat poplatek od 615 tisíc domácností tak spíše hrozí, že dojde k předávání desítek milionů osobních údajů obyvatel. ČT si zřejmě následně zřídí ,lustrační oddělení‘, ve kterém bude zjišťovat, kdo s kým žije ve společné domácnosti. Vůbec netušíme, kdo to vymyslel,“ nechápe Grund.