Severoatlantická aliance chce v rámci posílení svého spojenectví s Japonskem otevřít příští rok styčnou kancelář v Tokiu. Šlo by o vůbec první alianční kancelář v Asii, což by mělo usnadnit konzultace s bezpečnostními partnery v oblasti – kromě Japonska je to Jižní Korea, Austrálie či Nový Zéland. Proti otevření pobočky NATO v Tokiu se ale překvapivě postavil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ten prohlásil, že pobočka by byla geograficky příliš vzdálená, a proto nemá smysl ji v Tokiu otevírat. Podle britského plukovníka Richarda Kempa je to ale naprosto hloupý komentář, kterým Macron jen zakrývá své vlastní obchodní a národní cíle. „Macron není úplný hlupák, ale přesto neustále trousí hloupé komentáře,“ píše Kemp v komentáři pro The Telegraph.

„Macron chápe, že v propojeném světě 21. století již neplatí omezení vyplývající z dosahu nebo geografie. Tchajwanské polovodiče a tichomořské obchodní pasáže – a jejich potenciální narušení – jsou pro Evropu stejně důležité jako pro Japonsko, Austrálii, Indii a USA. Ani tato realita a Macronova znalost této skutečnosti nezabránila francouzskému prezidentovi v tom, aby se údajně snažil zablokovat realizaci pobočky NATO v Tokiu s odůvodněním, že je geograficky vzdálená,“ podivuje se Kemp.

Takové zdůvodnění je podle něj zcela ubohé a skutečnost leží někde úplně jinde, konkrétně ve vztahu Francie k Číně. „Macron doufá, že se vyhne všemu, co by mohlo zvýšit napětí s Pekingem, zejména po jeho pokusech přitulit se k Si Ťin-pchingovi v zájmu francouzského obchodu. I proto Macron po své nedávné návštěvě Pekingu navrhl, aby se Evropa stáhla ze sporu o Tchaj-wan a aby se nestala americkým vazalem,“ připomíná Kemp nedávná Macronova slova, která vzbudila pozdvižení u západních lídrů.

Macron se totiž stále usilovněji snaží učinit Evropu nezávislou na Spojených státech, ačkoliv je to strategický nesmysl. „Je až neuvěřitelné, že by měl pokračovat v této nerealistické posedlosti, která je vedena spíše pýchou než reálnou politikou, i když skutečnost evropské závislosti na Washingtonu se znovu ukázala v důsledku války na Ukrajině,“ upozorňuje plukovník, že bez pomoci USA by Evropa nedokázala Ukrajině poskytnout žádanou podporu.

Další možností je prý také stále aktuální francouzská národní a obchodní hrdost, která utrpěla ránu při vyloučení Francie z programu Aukus a ztrátě dohody s Austrálií o dodávkách ponorek s dieselovým pohonem ve prospěch britsko-amerických jaderných ponorek. „Nesmlouvavá reakce Paříže na tuto vnímanou urážku, včetně odvolání velvyslance v Canbeře, odhalila podobný postoj, jakého jsme možná svědky nyní: Obchodní a národní hrdost převažuje nad strategickým zdravým rozumem. Aby toho nebylo v Macronových očích málo, zdá se pravděpodobné, že se k Aukusu brzy připojí i Japonsko,“ hledá Kemp další příčiny Macronova kritického názoru na kancelář NATO v Japonsku.

Plukovník připomíná, že otevření kanceláře NATO v Japonsku neznamená členství v alianci; je to prostředek k posílení kontaktů a upevnění vzájemné spolupráce. „To je obojí velmi důležité tváří v tvář rostoucí čínské agresivitě v celém regionu, zejména vůči Tchaj-wanu a Jihočínskému a Východočínskému moři. Je to také důležitým signálem pro Si Ťin-pchinga, který chápe, že politické odstrašování je přinejmenším stejně důležité jako vojenské odstrašování a demonstrace síly,“ má jasno Kemp.

Kemp připomíná, že podobně se Francie stavěla ke spojenectví s Ukrajinou v roce 2008, kdy se spekulovalo o jejím možném přijetí do NATO. „V této souvislosti je poučné předchozí odmítnutí Francie spolupracovat s NATO. V roce 2008 Paříž odmítla návrh podporovaný Spojenými státy, aby se Ukrajina stala členem aliance. Kdyby tento proces proběhl, je možné, že by Putin nezačal válku s Ukrajinou v roce 2014 nebo loni nezahájil invazi v plném rozsahu,“ uvažuje Kemp, že i tehdy nejspíše Francie dávala přednost tomu, aby nenaštvala Rusko, podobně jako nyní nechce naštvat Čínu.

„Zodpovědnější představitelé NATO by měli panu Macronovi připomenout, že Čína vidí věci cynickou optikou. Její jednání oslabuje liberální mezinárodní řád, z něhož těží všechny západní demokracie včetně Francie. Bylo by nemožné potlačit Putina, pokud bychom posílili Si Ťin-pchinga – ti dva pracují společně a je třeba se jim společně postavit,“ dodává Kemp.