Rozsáhlá válka na Ukrajině začala takřka před dvěma roky, ruská invaze na Krym se odehrála před takřka deseti lety. A po většinu této doby měla řada politiků EU starost především s tím, aby příliš ostrou akcí nenazlobili strůjce války Vladimira Putina. I francouzský prezident Emmanuel Macron se na počátku vpádu na Ukrajinu staral o to, aby se Rusové moc nerozzlobili.

Když v létě 2022 letěl za Putinem do Moskvy, naznačoval, že je třeba najít způsob, jak by NATO mohlo S Ruskem „koexistovat“. Na prezidentova slova upozornil např. server listu Le Figaro. „Vladimir Putin chce hlubokou změnu v politice NATO. Musíme najít řešení, aby tento bezpečnostní prostor, kterým je NATO, mohl koexistovat s Ruskem. Prvkem přiměřenosti je nečlenství Ukrajiny v NATO,“ řek Macronl.

Vedoucí pařížské redakce britského časopisu The Economist Sophie Pedder na sociální síti X, dříve Twitter, napsala, že ještě před rokem Macron varoval, že je třeba postupovat tak, aby Rusko nebylo „rozdrceno“. Ale teď, po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, mluvil zcela jinak. Macron opakovaně odkazoval na „režim Kremlu“. Rusko podle něj „v posledních měsících zesílilo svůj agresivní postoj nejen vůči Ukrajině, ale vůči nám všem. Začíná nová fáze.“

Sophie Pedder naznačila, že v tomto Macronově obratu může hrát roli i nedávná smrt velkého Putinova kritika Alexeje Navalného. „Rusko se dnes omezilo na vyprazdňování svých věznic, aby nahradilo kolosální ztráty, které utrpělo na frontě... Posílá své svobodné duchy do Gulagu a odsuzuje je tam k smrti... Rusko se stalo revizionistickou mocností... Nejen země, které nedávno napadlo, jako je Ukrajina a Gruzie, mají důvod k obavám,“ zaznělo totiž také od Macrona.