Rozsáhlá válka na Ukrajině začala takřka před dvěma roky, ruská invaze na Krym se odehrála před takřka deseti lety. A po většinu této doby měla řada politiků EU starost především s tím, aby příliš ostrou akcí nenazlobili strůjce války Vladimira Putina. I francouzský prezident Emmanuel Macron se na počátku vpádu na Ukrajinu staral o to, aby se Rusové moc nerozzlobili.

Když v létě 2022 letěl za Putinem do Moskvy, naznačoval, že je třeba najít způsob, jak by NATO mohlo S Ruskem „koexistovat“. Na prezidentova slova upozornil např. server listu Le Figaro. „Vladimir Putin chce hlubokou změnu v politice NATO. Musíme najít řešení, aby tento bezpečnostní prostor, kterým je NATO, mohl koexistovat s Ruskem. Prvkem přiměřenosti je nečlenství Ukrajiny v NATO,“ řek Macronl.

Vedoucí pařížské redakce britského časopisu The Economist Sophie Pedder na sociální síti X, dříve Twitter, napsala, že ještě před rokem Macron varoval, že je třeba postupovat tak, aby Rusko nebylo „rozdrceno“. Ale teď, po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, mluvil zcela jinak. Macron opakovaně odkazoval na „režim Kremlu“. Rusko podle něj „v posledních měsících zesílilo svůj agresivní postoj nejen vůči Ukrajině, ale vůči nám všem. Začíná nová fáze.“

Sophie Pedder naznačila, že v tomto Macronově obratu může hrát roli i nedávná smrt velkého Putinova kritika Alexeje Navalného. „Rusko se dnes omezilo na vyprazdňování svých věznic, aby nahradilo kolosální ztráty, které utrpělo na frontě... Posílá své svobodné duchy do Gulagu a odsuzuje je tam k smrti... Rusko se stalo revizionistickou mocností... Nejen země, které nedávno napadlo, jako je Ukrajina a Gruzie, mají důvod k obavám,“ zaznělo totiž také od Macrona.

Zmínil i to, že Rusko vede proti státům EU dlouhodobě dezinformační kampaň. V posledních týdnech podle Macrona Rusko tyto své aktivity ještě zesílilo a překročilo několik mezních linií. „Tato změna postoje jasně ukazuje touhu vystupovat agresivně.“ Macronův zostřený postoj odráží v Paříži zvýšenou míru vnímané hrozby z Ruska za ukrajinskými hranicemi, protože Moskva stále více cílí na Francii a na další evropské země agresivními dezinformačními a kybernetickými kampaněmi.

Macron prohlásil, že „tato změna ruského postoje vyžaduje kolektivní skok vpřed (sursaut)“. Podle novinářky ale není vůbec jasné, co tím myslel. V Paříži však panuje výrazný pocit, že je třeba najít ostřejší odpověď.

Evropská unie slíbila Ukrajině dodat do března jeden milion kusů dělostřelecké munice. Německý ministr obrany Boris Pistorius ovšem prohlásil, že cíl nebude splněn a že je příliš ambiciózní. Dosud EU poskytla Ukrajině pouze třetinu slíbené dodávky.

Proto se členské země EU shodly na tom, že z „válečného“ rozpočtu pro Ukrajinu nakoupí dělostřelecké granáty od států mino unii. S tím ovšem na konferenci v Mnichově důrazně nesouhlasily Francie, Kypr a Řecko. Důvod takové blokace? „Evropští výrobci zbraní potřebují podle francouzské diplomacie objednávky, aby ospravedlnili navýšení své výroby,“ píše zpravodajský server Politico.

V diplomatických kruzích se kvůli tomu v údivu zvedlo nejedno obočí. Francie totiž na konci ledna potvrdila, že povolí nákupy mimo EU, pokud blok nesplní svůj cíl dodat do března jeden milion granátů na Ukrajinu. Už teď je jasné, že svůj slib unie splnit bez nákupů na světovém trhu nemůže. Francie s Kyprem a Řeckem přesto pevně stojí za svým pohledem na věc.

Francie také neprozradí celkovou částku svých příspěvků Ukrajině v eurech, navzdory tlaku Německa; většina zemí výši podpory zveřejnila. Ač se Francie dříve stavěla do čela podpory Ukrajiny – posílala například bránící se straně rakety SCALP už v době, kdy se Německo zdráhalo poslat své rakety Taurus –, nyní upřednostňuje vybudování zbrojního průmyslu v unii a okamžitou podporu Ukrajině označuje za druhotnou.

„Je čas, aby EU dotovala výdaje zemí na obranu,“ řekla pro Financial Times k tématu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.