Bývalá slovenská poslankyně Magda Vášáryová se na Českém rozhlase Plus ujala role moderátorky rozhovoru s Milošem Havelkou. Miloš Havelka je sociolog a filozof. „U mikrofonu sedí mimořádně dnes možná vám všem známá Magda Vášáryová,“ uvedla se na začátku pořadu. „Pitirim Sorokin, velmi známý americký sociolog, ve svém hodnocení o jednom z klíčových sociologů, Maxovi Weberovi, napsal: To, co nás zajímá, je kulturní význam historické skutečnosti, a též odvozený z myšlenek Ricarda, dalšího filozofa, je, že kulturní vědy jsou vztažené k hodnotám, abych se vrátila k vaší češtině. Dnes na tyto otázky je mým speciálním hostem velmi milý pan profesor Miloš Havelka. Vítejte, pane profesore,“ uvedla Vášáryová hosta.

Havelka zprvu mluvil o tom, že tím, co udržuje sociální, politický a soukromý život pohromadě, je kultura, ta se prý stala právě určitým médiem, jež to vše udržuje pohromadě. Její význam pak v poslední době nebývale vzrostl, zejména prý kvůli emancipaci lidí a individualizaci veřejného prostoru. „Zprostředkovávala nám (kultura) určité hodnoty, že nás vede k určitým institucím a normám a že též, což považuji za důležité, pro nás vytváří jakési předpoklady, jak řešit konflikty. Ta kultura konfliktu se mi zdá tady v této době té plurality a individuality velice důležitá, protože je to jeden z mála prostředků, který způsobuje, že jsme schopni žít a že je ten náš veřejný prostor nějakým způsobem obyvatelný,“ odpověděl Havelka.

„To znamená, že se na ulicích netlučeme, obvykle,“ doplnila Vášáryová. „Ano, nejenom to, že se netlučeme na ulicích, ale hlavně že jsme schopni nebo přesněji řečeno, jak jsme schopni reagovat na to, co je jiné nebo co je odlišné, protože samozřejmě tady ta pluralizace toho veřejného prostoru a individualizace našich přesvědčení a zájmů by mohla velice snadno vyústit právě do takových jako binárních, takových jako konfliktních řešení a ta kultura, to znamená něco, co náš individuální život přeci jenom diferencuje směrem ke skupině sociální, ke které patříme, nebo dokonce k národu, a umožňuje nám vlastně, že jsme schopni ty konflikty řešit civilizovaným způsobem,“ řekl host pořadu s úsměvem. Zasmála se i Vášáryová a dodala, že to snad i přetrvá.

Dále se bavili o národní povaze. „Ten problém té národní povahy je vlastně velice starý a poprvé se formuluje po třicetileté válce, kdy se rozpadá takový ten univerzální křesťanský řád a kdy vlastně každý stát a každý kníže si volil, jaké náboženství bude dominovat v tom jeho teritoriu, a s tím začaly vystupovat právě charakteristiky, v čem jsou ty národy odlišné a proč si volily protestantismus nebo katolicismus. Ten vývoj tu nebudu opakovat, ten pokračoval,“ povídal Havelka, když mu do řeči skočila Vášáryová s tím, že už je to několik stovek let, s čímž Havelka souhlasil.