„My nemáme nic proti tomu, abychom vyplnili ty šílené dotazníky o tom, s jakým majetkem v osobním vlastnictví nakládáme, ale žádáme, aby k takovým citlivým skutečnostem měly přístup pouze zodpovědné osoby, to znamená orgány dozorové nebo činné v trestním řízení,“ uvedl Lukl.

Bez změny zákona podle něj hrozí, že komunální představitelé budou „obětí každodenní závisti“, možná i vydírání nebo krádeže. Hrozí prý také, že o funkce ve vedení obcí nebude zájem, a samospráva tak bude paralyzována.

Poslední verze zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku

Ze stejných důvodů se rozhodlo prosazovat svou novelu zákona o střetu zájmů také Sdružení místních samospráv. Podle této předlohy by o přístup k údajům o majetku musel zájemce požádat správce registru majetkových přiznání, žádost zdůvodnit a příslušný komunální politik by o tom měl být informován.

Poslední verze zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku, kvůli úpravě pravidel pro podnikající členy vlády získala označení „Lex Babiš“. Norma také stanoví, že majetková přiznání musejí komunální politici podat do konce listopadu. V červnu příštího roku mají podat přiznání o svých příjmech.

SMO chce podle Lukla také dále usilovat o odstranění duplicitních kontrol, kdy různé dozorové úřady při kontrole téže věci mnohdy dojdou k rozdílným závěrům. Podpořil to i končící ministr financí Ivan Pilný (ANO). Senátor za ANO a starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský kritizoval „zvrhlé kontroly, nájezdy novodobé inkvizice ze strany specializovaných finančních úřadů“, které udělují pokuty v řádu desítek tisíc korun i za administrativní pochybení.