V poslední době se ukazuje, že lepším hospodářem nemocnic není soukromník, ale stát. Aspoň co se nemocnic týče. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Fakultní nemocnice totiž pod správou ministerstva zdravotnictví jen vzkvétají. To dokazuje i to, že skončily v polovině roku se ziskem 710 miliónů. Opačným případem jsou malé špitály v regionech, které jsou zadlužené a v platební neschopnosti. Propadly se o 198 miliónů.

„Krajské a městské nemocnice, které jsou akciovými společnostmi, hradily 44 procent svých závazků po lhůtách splatnosti. Objem závazků přitom činil 4,2 miliardy korun," uvádí čerstvá zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

V největších problémech se nacházejí špitály ve Zlínském, Pardubickém a Libereckém kraji. Co se týče pozdního placení, tak pokulhávají nemocnice ve Středočeském, Zlínském kraji a na Vysočině.

Podle průzkumu společnosti ČSOB Factoring vyplývá, že fakultní nemocnice platí se zhruba dvoutýdenním zpožděním, zato některým regionálním špitálům to trvá déle - až 65 dnů po termínu.

Nejhorší situace za 25 let

Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic bude v regionech ještě hůř. Čeká je nejhorší krize za 25 let. „Už dnes jsou diskriminovány nižšími platbami od pojišťoven a méně snadným přístupem k dotacím. Příští rok se nůžky mezi fakultními a malými nemocnicemi ještě rozevřou - kvůli inflaci, vyšší dani a růstu mezd. S tím malým nemocnicím nikdo nepomůže," řekl Fiala pro Týden.cz. Celkově se léčení prodraží o 15 procent, ale pojišťovny pošlou pouze dvě procenta.

Aspoň je pacienta kam odvést

Jenže už nyní si musí malé špitály vystačit s méně penězi oproti fakultním nemocnicím. Tak třeba na jídlo, energie a praní prádla si musí vystačit s 1230 korunami na den, zato ve fakultní nemocnici mají k dispozici 2120 korun. Dále mají nevýhodu, že nedosáhnout ani na tučné dotace, které fakultním nemocnicím posílá vláda. Například loňskou dotaci 16 miliard na modernizaci.

To se chystá ministerstvo zdravotnictví změnit tím, že by v budoucnu posílalo všem nemocnicím stejně. Jenže ani to se malým nemocnicím nezamlouvá. Nový systém by totiž zároveň změnil jistotu paušálů. To znamená, že by dostaly pouze tolik, kolik proléčí pacientů.

„To by také znamenalo konec. Jde o výkonový systém, ve kterém malé nemocnice nebudou moci těm velkým konkurovat," varuje Fiala. Podle něj si velké nemocnice vždy pacienta najdou, malým špitálům by se mělo platit jenom za to, že jsou. „Je aspoň kam odvést pacienta, když se mu něco stane," tvrdí Fiala.

Jenomže s tím se nepočítá. Zdravotní pojišťovny se rozhodly, že nadbytečné a neefektivní nemocnice od ledna skončí. S tím počítá i interní materiál ministerstva zdravotnictví. „O materiálu víme. Pokud bude VZP vypovídat živelně smlouvy, zůstanou pacienti bez péče," varuje Fiala.

Dnes léčí české pacienty celkem 166 nemocnic, z toho je jich 144 regionálních. Třetina menších špitálů funguje jako příspěvkové, a zbytek jako obchodní společnosti.

Čtěte dále:

• Nemocnice zveřejnily čekací doby na operace. Rozdíly i měsíce
• Jesenická nemocnice má skončit v rukách státu. Ministerstvo dává ruce pryč
• Špatné nemocnice skončí. Pojišťovny už s nimi nechtějí spolupracovat