Benda se vyjádřil k poslanci SPD Lubomíru Volnému a jeho výrokům o Václavu Havlovi, za které na něj bylo podáno trestní oznámení: „Ten výrok je mimořádně debilní, to si zase řekněme na rovinu. Ale já jsem velmi opatrný na verbální trestné činy,“ prohlašuje Benda a dodává, že v případě, že se to týká veřejných činitelů, říká: „Nestíhejme.“ Zdá se mu to nesmyslné a kdyby bylo po jeho, zrušil by prý verbální trestné činy všechny. „Pokud přijde návrh od policie, tak já, stejně jako v řadě dalších případů, a bez ohledu na to, co si myslím o idiocii toho výroku, bych pro vydání nehlasoval,“ zakončil první téma poslanec.

V souvislosti s Havlem Benda zavzpomínal i na dobu sametové revoluce. Prý ho vžycky vytočí, když slyší, že „moc ležela na zemi a stačilo ji sebrat“. „Nikdo tomu nevěřil, že padne komunistický režim,“ tvrdí Benda a prý ani v listopadu 1989 zdaleka nevěděli, jestli vyhrají. Co se týče politického působení Václava Havla, Benda přiznává, že se dost řídil názory svého otce Václava Bendy, který tvrdil, že potřebujeme systém politických stran, zatímco Havel byl spíše pro hnutí a vybrané elity. Prý mu na Havlovi nevadila ani tak amnestie, jako jeho pohrdání parlamentem.

Rozhovor se pak přesunul k současné úloze komunistů. Benda prohlásil, že jsme v paradoxní situaci, kdy komunisté mají nejhorší výsledek, ale největší podíl na moci a určují část parlamentní agendy. „To je strašidelný, když jsme týden před Vánocemi a jeden čtvrtek se projednává, celý čtvrtek, ‚zločiny‘ privatizace z let 1994 až 1998 a druhý týden se celý čtvrtek projednává právě zdanění církevních restitucí. Todle je velmi nebezpečný trend a samozřejmě je to zásluha sociální demokracie a hnutí ANO, kteří toto povolují,“ obvinil vládní strany poslanec.

O zdanění církevních restitucí řekl, že je nemravné a nesprávné a jeho obhajovatelé ho ani nedokážou zdůvodnit. Prý byly v ODS neshody, když byl zákon o restitucích připravován, ale nyní mají v ODS dle Bendových slov „vysokou míru jednoty“. Konzervativní proud, ke kterému v ODS patří, označuje za posilující, a má prý i řadu spojenců. Často se údajně ocitl na nevolitelném místě na kandidátce, nicméně voliči ho „vykroužkovali“ do poslaneckého křesla. V roce 2010 to bylo dle jeho slov kvůli konfliktu s Pavlem Bémem a lidmi okolo něho, pak už kvůli tomu, že chtěl prý „přímý mandát od voličů“, aby se mu nesmáli, že je nejdéle sloužící poslanec.