Již řadu let vidíme rozklad české levice, především u ČSSD, který je produktem ničivého vlivu EU. Víkendový sjezd KSČM i tento článek bychom mohli bez větší nadsázky nazvat „KSČM in memoriam“. Původně marxistická strana se po vzoru ČSSD vydala na cestu euromarxismu, neboli trockismu podporujícího nesvobodu a privatizaci státu nadnárodními byrokraty a nadnárodními korporacemi, a to v zájmu své nomenklatury.

Zde je třeba rozlišit klasické marxisty a euromarxisty/trockisty. Stačí se pořádně podívat na život Trockého a zjistíme, že tento arogantní komediant a podvodník, kterého se nám v současnosti snaží evropská propaganda prezentovat málem jako hrdinu, se dlouhodobě snažil jen škodit Rusku. K bolševikům přeběhl na poslední chvíli, důležitá období revoluce prožil v USA a svojí politikou před dohodami v Brestu Litevském připravil Rusko o obrovské území okupované Německem. A to nemluvím o jeho rozkazu k postřílení našich legionářů, které vyvolalo jejich střet s komunistickým vedením. Byl to evidentní sluha cizích zájmů, který přijel z USA do Ruska s jasným posláním rozvrátit Rusko a připravit ke kolonizaci.

Původní marxisté, nejdříve sociální demokraté a později komunisté, chtěli získat moc pro sebe a pracující občanskou většinu. Současní euromarxisté chtějí získat moc pro sebe a nadnárodní zájmové korporace, především americké. Vulgárněji řečeno, marxisté měli hlavu v oblacích a euromarxisté ji mají v zadnicích lidí, jako jsou Albrightová a Soros. Stačí si připomenout Hamáčka a jeho přátele v Aspen Institutu. Ve zkratce bychom to mohli nazvat cestou od idejí a voličů ke korytům, případně od osobností ke slouhům, přesněji od vlasteneckých osobností k cizáckým slouhům, případně programem udržitelných koryt a pohrdání voliči, neboli bahnem, jak říkají v ČSSD. Každý čtenář ať si vybere, co se mu líbí.

Jsou strany jako TOP 09, KDU-ČSL, či jejich klon STAN, které nikdy nedělaly nic jiného, než posluhovaly cizím zájmům v Berlíně a Bruselu, neudělaly pro vlast a občanskou většinu za celou dobu svojí existence nic dobrého, staraly se beze studu pouze o svoje koryta a příliš se tím netajily, takže jednaly v podstatě na rovinu a využívaly blbost voličů schopných se nachytat na primitivní hesla. V současnosti nastoupili na jejich místo jako hlavní služebníci panstva v Bruselu a Berlíně Piráti, klon euro-Zelených, kteří se jen sofistikovaněji, možno říci mazaněji přetvařují pseudorevolučními komediemi a hesly zaměřenými na pubertální mládež bez životních zkušeností. Aspoň část voličů se totiž něco naučila a na aroganci moci přestává být zvědavá. Proto se euromarxisté zaměřují na likvidaci rodiny a ohlupování dětí od co nejnižšího věku. Levicové strany byly kdysi historicky strany občanské většiny a národa, což se v poslední dekádě stalo minulostí a splývají s hlavním proudem slouhů EU. Místo dřívějšího sporu pravice a levice máme spor vlastenců a cizáckých slouhů. Problém je v tom, že mezi českými politiky je vlastenců poskrovnu.

Obecně lze konstatovat, že čím je politická strana, či hnutí více propojená s EU, především s Německem, tím je méně národní, méně vlastenecká a méně přínosná pro svoji zemi. Zato je přínosná pro svoje nomenklaturní kádry. Dokladem jsou především zavedené partaje. Stačí se podívat na socialistu Roučka, typickou muženu EU, jak zuřivě propaguje EU a vykládá, že pouze EU a NATO nás ochrání. Zatím nás nedokázaly ochránit ani před neozbrojenou afroislámskou invazí, stejně jako dlouhodobou krizí hospodářství, likvidací průmyslu a zemědělství, zadlužováním státu, rozpadem bílé rodiny, ožebračováním důchodců, multikulturní zvrhlostí propagovanou neziskovkami, islámským Tureckem, které ohrožuje jižní Evropu, podporou parazitování na účet pracujících, rostoucí snahou o cenzuru myšlení a projevu, růstem kriminality, především drogové a sexuálních zvráceností, nebezpečím jaderné války a otrokářstvím v cizáckých montovnách. Dokonce ani před nekvalitními potravinovými svinstvy prodávanými s rasistickými výmluvami v hypermarketech nás Roučkova milovaná EU nechrání. Rouček by potřeboval místo mlaskání nad korytem v Bruselu a pouštění propagandistických větrů návrat do životní praxe typu práce v germánské montovně a života v Chánově za průměrný český důchod. A není sám. Po jeho boku pevně stojí propagandisti eurokoncentráku typu Jourové, Teličky, Pospíšila, či Svobody, případně předlistopadový komunistický nomenklaturní kádr Štětina i socialista Keller, což je obzvláště vypečený komediant. Sluhové cizích protinárodních zájmů napříč komedií českých politických stran, kteří budou bránit svoje koryta na život a na smrt.