Od roku 2027 nebudou prodávány ani pronajímány domy, které jsou v nejnižších energetických kategoriích F a G. „To, o čem se bavíme, je pravděpodobně onen uniklý dokument, který vznikl v rámci Evropské komise, ale v tuto chvíli ještě pořád nemá status ani oficiálního návrhu v rámci Evropského parlamentu. To znamená, že ono to napřed musí projít legislativním procesem, tam se budou určitě vytvářet nějaké pozměňovací návrhy a dovedu si představit, že tento konkrétní odstavec vypadne, protože nevidím, kdo by vlastně ho chtěl v rámci Parlamentu podporovat,“ podotkl Peksa. 

„To, o čem se bavíme, je vlastně směrnice o udržitelnosti budov. Ta její původní verze pochází z roku 2010, postupně byla novelizována. Ta poslední novela pochází právě z roku 2018 a postupně se tam mění technické parametry pro energetickou účinnost budov. Tenhleten odstavec je vlastně úplně nový a objevil se právě jedině v tom uniklém návrhu, ale myslím si, že podstatné jsou ty ostatní parametry, které tam v té směrnici jsou,“ dodal.

„Podobné návrhy se neobjevují v EU poprvé. Poprvé s těmito návrhy přišla Francie nebo Velká Británie, když byla ještě členem EU. Právě s ohledem na to, že v současné době se většina lidí přiklání, že tu klimatickou změnu nezpůsobují vlastně jenom auta nebo nějaká činnost, ale to gró té klimatické změny je právě ve vytápění a v zimním vytápění právě některých budov. A ta jejich energetická náročnost často vlastně je příliš veliká, proto vznikl nějaký komplexní balíček. Ale ten komplexní balíček není oficiální dokument,“ hovořil podobně Zdechovský a dodal, že je potřeba o něm velmi důkladně diskutovat.

„Je potřeba také říct, že ty termíny, které tam jsou dané, jsou nerealistické, z mého pohledu velmi ambiciózní, a je potřeba taky říct, že v tom balíčku je potřeba se kouknout na věci kolem. Protože pokud nemáte třeba alternativní stavební materiály, nebo nemáte technologie, které by ty budovy posouvaly do těch energeticky méně náročných skupin a ty technologie nejsou dostupné běžným lidem, tak těžko je možno na toto tlačit. Protože ne každá domácnost má na to, aby si pořídila třeba barák za 30–40 milionů korun,“ dodal Zdechovský.

A nebylo by lepší jít cestou zavázat k posunu k vyšší energetické třídě nového majitele nemovitosti, aby se nebrzdil trh s nemovitostmi? „Určitě, ale tak, jak říkám, ale to je otázkou nějaké věcné diskuse, kterou musíme vést. Já si myslím, že spousta majitelů zámků v současné době musí mít oči na stopkách a říkat si, co s těmi zámky bude? Na druhé straně Evropská komise chce, abychom opravovali a investovali do kulturního dědictví, nebo chce udržet vzhled budov. Na druhé straně chce potom nějakou energetickou náročnost. A tyto dvě věci jdou proti sobě. Já bych strašně rád dal na činžák, kde žiju, prostě ho obložil polystyrenem a dal tam speciální okna. Ale nemůžu z důvodu toho, že to je historická budova. A ta historická budova má nějaké parametry,“ zmínil Zdechovský další rozměr diskuse.

„Ono se to v tom návrhu komise už naštěstí nějakým způsobem propsalo, takže tam je výjimka pro historické budovy, které jsou památkově chráněné a upřímně řečeno, já hodlám udělat první poslední, aby památkově chráněné budovy nebyly narušovány,“ dodal Peksa.