„Jednou přijel do Ameriky a spal u mě. Pozvala jsem tehdy na večeři ředitele tamních hlavních muzeí, ale on přišel k večeři v klobouku a s dvěma náušnicemi. Ostuda!“ vypráví mecenáška. Když prý později tuto trapnou událost připomněla v novinách, Knížák se velmi rozčílil a přes jiné noviny vzkázal, že u paní Mládkové nikdy nebydlel. Tak ji prý znejistěl, že si informaci ověřila u tehdejšího kulturního atašé ve Washingtonu, který jí potvrdil, že u ní Knížák bydlel.

„On jen potřebuje, aby se o něm pořád mluvilo. A je zlý,“ prohlašuje Mládková. Na druhou stranu přiznává, že ji to vždy motivovalo. „Svou zlobou, závistí a nenávistí mě vždycky vzpružil, abych mohla pokračovat dál,“ říká.

Důvod Knížákovy zášti se prý dozvěděla od bývalého ministra Pavla Dostála. „Ptala jsem se ho, jestli Knížák taky chtěl to moje muzeum. A on přiznal, že ano, prý aby měl víc prostoru na své výstavy. Prostě jsem mu stála v cestě,“ myslí si Mládková.