Močidlec nemá hospodu, ani obchod. Jediná jeho výhoda spočívá v tom, že leží na rozcestí „obecních“ silnic vedoucích do Žlutic, Chyše a Manětína. Žije tu kolem 60 obyvatel a kdo nemá auto, jen velmi složitě se dostává třeba do krajského města Karlových Varů. To je pak výlet na celý den. Když existoval ještě Západočeský kraj, bylo rozhodně časově výhodnější cestovat do nedalekého Manětína, barokní perly západních Čech, který je však dnes také mimo objektiv cestovních kanceláří.

Vysídlenci a „náplava“

Nebývalo tu tak pusto. V roce 1970 čítala vesnička 170 obyvatel. V padesátých a šedesátých letech to bylo přes dvě stovky a před druhou světovou válkou téměř 400 obyvatel. O německém a židovském původu zdejších starousedlíků svědčí náhrobky na hřbitově kolem římskokatolického chrámu Svatého Jakuba Většího. Prosperující zemědělství, a nyní totální úpadek. To potvrzují i slova starého muže, kterého jsme zastihli při vyvážení posekané trávy a náletů. „Němce, kteří něco uměli, jsme vyhodili. Židé se vystěhovali. Tak tady zbyla náplava, která k místu nemá vůbec žádný vztah a je jí to úplně jedno. Jsou tu lidé, kteří tady nemají kořeny, kteří jsou náplava až z druhého konce bývalé republiky. Podle toho to prostě vypadá, to se nedá vrátit zpátky, to je konec. Kromě lufťáků všechno časem vymře a bude pokoj. Alespoň politici se o tenhle zapomenutý kraj nemusí starat.“ Práce tu není, jen pár lidí najde místo v lesnictví či v sousedních obcích v zemědělství. Ta tam je doba celého družstva, ve kterém bylo několik set krav. Ve vytřískaných oknech se dnes prohání vítr a jak starý pán poznamenal, kdo by tady přespával, když zde nic není.

Jak vidno, sídlo, o jehož existenci jsou písemné zprávy z roku 1204, nebude mít na růžích ustláno i přes pozitivní energii, kterou vyzařuje podle senzibilů celé okolí. Traduje se, že na místní faře našla na krátkou dobu zázemí dnešní známá houslistka Gabriela Demeterová.

Trocha volební statistiky

Volební údaje obce Pšov, pod kterou, jak jsme již uvedli v úvodu, Močidlec spadá, jsou následující. V prezidentské volbě, jejíž prvního kola se zúčastnilo 45,82 % voličstva a druhého nepatrně méně – 44,98 %, zvítězil Miloš Zeman s 31,05 %. Druhé místo zde obsadil kandidát Jan Fischer s 26,94 % a na třetí pozici skončil Jiří Dienstbier s 19,17 %.

Ve volbách do europarlamentu vyhrálo jednoznačně ANO, i když Pavel Telička tu zcela propadl. Na druhém místě pak byla KSČM, o třetí příčku se podělila TOP 09 a STAN se sociálními demokraty, čtvrté místo patřilo Úsvitu Tomia Okamury. Volební účast v „komunálkách“ zde byla 45,54 %, vyhráli Nezávislí v těsném závěsu pak za nimi další dvě nezávislá sdružení, z jednoho z nichž pochází i současná starostka Radmila Houdková. To jsou celková čísla za obec Pšov a jejích sedm „satelitů“.

Když zemědělství „netáhne“

Kolem toho, jak „uživit národ“, jsme si popovídali s důchodkyní čekající závoz oběda. „Potravinová soběstačnost by mohla být lepší, jako to bylo dříve. Mohlo se v tom pokračovat, ale všechno se přerušilo a je to samý dovoz. Jako malá země bychom si měli tu soběstačnost dál pěstovat. O těch družstvech by měli rozhodovat lidé, co o tom něco ví, ale dnes je pro většinu lidí snadnější zboží i potraviny raději  odněkud přivézt. A my to všechno zaplatíme, protože nakonec je to drahé a nekvalitní. Ovoce je podtržené, nemá tu chuť, na co jsme zvyklí. A když to dozraje, tak už je to nahnilé.“ Když to slyší další starý muž, zanadává si: „Dnes už to nikoho nebaví, už je to pryč. To bylo dříve. Tyhle statky, JZD... ve čtyři hodiny ráno vstávat, v pět tam bejt, dojit, mejt kravám vocasy. Kdo by to teď chtěl? A dnes si myslí, že hovno nesmrdí. Nejsou lidi, nikdo do zemědělství nechce. Tak to všechno budeme dovážet a chcípneme.“

Keltové, husité…

Nedaleký vrch Vladař má obrovský potencionál cestovního ruchu. Jako významné keltské hradiště o rozloze více než 13 hektarů a s fortifikací silnou osm metrů, jejíž délka je přes 1,5 kilometru, je znám spíše v zahraničí. Navíc, se svými odpůrci tady v roce 1421 bojoval Jan Žižka. Krajem se rovněž prohnala švédská vojska, takže půda je plná historických artefaktů, po kterých na vlastní pěst a neoficiálně pátrá řada amatérských archeologů i přímo nelegální lovci památek. Archeolog Jan Tajer z karlovarského krajského muzea k tomu poznamenává: „Velké výzkumy Archeologického ústavu jsou ukončené a nyní probíhá jejich vyhodnocení. Zatím se žádné další neplánují. V oblasti jsou asi dvě naučné stezky, ale to není naše aktivita. Oblast má velký odborný potencionál jako kulturní lokalita.“ Zároveň uvedl, že se nebojí, že by tam docházelo k individuálním sběrům, a cestovní ruch tyto památky  prý neohrozí. Ještě je zapotřebí uvést, že přírodu i památky by měla chránit rovněž přírodní rezervace, která je tu vyhlášena.