Kurzarbeit je opatřením na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží. V německém modelu podniky při nedostatku zakázek nechávají své zaměstnance zčásti nebo úplně po nějaký čas doma za nižší mzdu a na tu jim přispívá stát. Nemusí tak momentálně nepotřebné zaměstnance propouštět. Česká varianta kurzarbeitu se od německého modelu liší v tom, že stát doplacení mzdy podmiňuje tím, že zaměstnanci se musí účastnit vzdělávacích kurzů. Jak připomněl Týden.cz, kurzarbeit v Česku měl pomoci z krize, zachránit desetitisíce pracovních míst. Po roce a čtvrt fungování však jeho výsledky nejsou příliš slavné.

Celkový rozpočet projektu byl stanovený na 400 milionů korun, avšak do konce loňského roku prý byly uzavřeny dohody se 41 zaměstnavateli ve výši pouhých 26,78 milionu korun. Vyplaceno z nich bylo 14,85 milionu. Ministerstvo práce prý proto hodlá převést většinu těchto peněz do programu na podporu zaměstnávání absolventů.

Naprosto neuvěřitelná administrativa

„Důvod, proč to nefunguje, je jednoduchý: naprosto neuvěřitelná administrativa spojená s čerpáním těchto prostředků," řekl serveru Týden.cz předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula.

Problémem podle něj je už to, že peníze na projekty jdou z evropských peněz, a musí se tedy přizpůsobit evropským pravidlům. „Řada firem vůbec nebyla ochotná podstoupit peripetii projektové žádosti. V zemích, kde je jinak kurzarbeit realizován, je cesta k finančním prostředkům a ochraně pracovních příležitostí mnohem jednodušší a logičtější," dodal Středula.