Všechny státy se loni dohodly, že přijmou opatření, která udrží růst globální teploty pod dvěma stupni Celsia, a budou usilovat, aby nevzrostla o více než 1,5 stupně. Aby byla smlouva platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 států OSN odpovědných za alespoň 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda má začít platit od roku 2020.

Evropské cíle zpracovává ministerstvo životního prostředí do politiky ochrany klimatu v ČR. Ta určuje zásadní opatření pro spotřebu energie, pro průmysl, dopravu, zemědělství, lesnictví i odpadové hospodářství. „K dosažení dlouhodobého cíle do roku 2050 by nám měl významně pomoci i připravovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech (uhlí, ropě a plynu). Tady by měla vést cesta k postupnému přechodu k udržitelné nízkouhlíkové ekonomice,“ řekl dnes ČTK Brabec. Český ministr se dnes v New Yorku účastní debaty k naplnění cílů udržitelného rozvoje, která dohodě předchází.

Evropská unie se zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Kritici se ale obávají, že EU dohodu podepíše se zpožděním a její zástupce se stane pozorovatelem s omezeným vlivem. „Členské státy nechtějí některou z pravomocí nechat na Evropské komisi a chtějí si tím procesem projít z různých důvodů samy. Precedentem byla ratifikace Kjótského protokolu, obava proto je, že to bude probíhat podobně,“ připomněla analytička centra Glopolis Klára Sutlovičová.

Česká vláda by měla podle tuzemských ekologů více rozhýbat opatření k instalaci střešních solárních elektráren

Podle vědců současné závazky nestačí. „Vědecké závěry poukazují na fakt, že závazky zemí světa ohledně redukce emisí CO2 dohodnuté v Paříži jsou příliš slabé na to, abychom se dokázali vyhnout oteplení o dva stupně Celsia,“ tvrdí klimatolog Jozef Pecho z Akademie věd ČR.

Česká vláda by měla podle tuzemských ekologů více rozhýbat opatření k instalaci střešních solárních elektráren a výstavbu obecních větrných turbín a odstavit staré uhelné elektrárny a zvýšit recyklaci odpadů.

Energetická náročnost českého průmyslu od roku 2005 klesla o 36 procent. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se ale možnosti pro nejlevnější opatření v řadě odvětví již vyčerpaly. Evropské dotace, ze kterých se má modernizace průmyslových provozů platit, jsou omezené pro podniky, jež jsou součástí trhu s emisními povolenkami, i pro téměř tři tisíce velkých podniků v ČR. Využívat by je měly spíše malé a střední podniky, které ale mají s čerpáním dotací problémy. Svaz také poukazuje na to, že zůstává nevyužit potenciál energetických úspor v budovách, dopravě i zemědělství, a volá po zavedení uhlíkové daně.