Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou se chce z koronakrize proinvestovat. Stejně jako český premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že to jinak nejde. Jenže to by znamenalo významně se zadlužit. Celé EU by narostly dluhy o 750 miliard euro a Česká republika by se stala čistým plátcem v tomto novém programu. Proto tento evropský plán Babiš důrazně odmítá. Profesor veřejných financí v Berlíně Markus Kerber mu v rozhovoru pro server Echo24.cz přeje pevné nervy.

„V zásadě je to návrh, že se mnoha zemím půjčí hodně, hodně peněz. A protože se tyto peníze mají vracet třicet let a začít se s tím má teprve rokem 2028, nazývám to vědomě pokusem byrokracie v Bruselu o korupci národních demokracií,“ okomentoval plány EU pan profesor s tím, že v tuto chvíli to politikům, především politikům z nejzadluženějších zemí, dává prostor k dalšímu zadlužování a ke kupování hlasů voličů. Ale jednou bude potřeba tyto dluhy splatit a v praxi to bude tak, že bohatší severní státy, mezi které lze počítat i Českou republiku, budou splácet dluhy jihu, především dluhy Itálie.  

Tyto dluhy se pravděpodobně budou splácet nějakými novými evropskými daněmi. Může jít např. o uhlíkovou daň zavedenou ve jménu boje proti globálnímu oteplování. Pan profesor však připomněl, že zavedení takové daně odporuje tomu, k čemu se EU sama zavázala. „Evropská unie ostatně není oprávněna vybírat daně. Nesmí. Článek 114 odstavec 2 Lisabonské smlouvy,“ uvedl Kerber.

Tyto nové daně zbrzdí světový obchod. Podle pana profesora nejsou vlastně ničím jiným než novým clem a na cla je citlivý kupříkladu prezident USA Donald Trump. Ten může recipročně uvalit cla na evropské automobily, čímž především českou, ale i německou ekonomiku zasáhne na citlivém místě.

Markus Kerber upozornil, že EU vlastně nemá jak si půjčit peníze a musí pro to nejprve vytvořit rámec.

„O vytvoření rámce a zodpovězení otázky, co z celého navrženého balíku se uskuteční. Kromě bodů, o nichž jsme už mluvili, také například to, jestli Evropská investiční banka bude moci založit svůj vlastní fond, který bude financován přes kapitálový trh. Nebo jestli bude Evropský stabilizační mechanismus (ESM, známý jako euroval – pozn. red.) od nynějška moci rozdávat půjčky bez jakýchkoli podmínek. To všechno je naprosto ilegální, odporuje to totiž požadavku na kondicionalitu v článku 136 odstavce III Lisabonské smlouvy... Je to postupující agonie systému, který se chová čím dál totalitárněji,“ varoval profesor.

Prochází to pod pláštíkem krize.

Velmi kritický byl v této souvislosti k německé kancléřce Angele Merkelové.

„Ona nemá politické názory, jedinou konstantou jejích úvah je otázka, jak se ještě udržet u moci. A potom jak se vyhnout velkému sporu v Evropě. Francie během koronakrize prakticky řekla: Pokud teď Německo nepřistoupí na společné dluhopisy, zaútočíme na vás. Francouzský prezident už léta vede nedeklarovanou válku proti Německu, z různých důvodů. Protože Francie je slabší než Německo, a přitom by ráda byla hegemonem Evropy. A hlavně chce německé peníze na svoje projekty. To se Francouzům často dařilo, od zemědělské politiky EU až po průmyslové projekty. Teď chtěli získat, co ještě neměli – německé ručení. Státní dluh Francie je toho času 107 procent HDP, něco takového ještě ve francouzské historii nebylo. Brzy bude Francie tam, kde byla Itálie před koronakrizí, u 130 procent. Co nevidět někdo na finančních trzích položí otázku, jak dlouho je to ještě udržitelné,“ zdůraznil Markus Kerber.

Podobně kritický byl i vůči Ursule von der Leyenové. Podle jeho názoru chce tato dáma patřit ke globální elitě, za kterou považuje např. francouzského prezidenta Macrona. Proto se francouzské plány daří v EU prosazovat víc než dřív. A proč chce nová předsedkyně komise patřit k této elitě? Neboť prý věří, že globální elita se ze svých činů nemusí zpovídat.