Pokud by 4. září ve volbách skutečně dalo více voličů přednost AfD než CDU, znamenalo by to s největší pravděpodobností konec Angely Merkelové v politice. Právě za spolkovou zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko byla dvaašedesátiletá rodačka z Hamburku zvolena v roce 1990 poslankyní do Bundestagu. Pokud by neuspěla na svém „domácím hřišti“, její vyhlídky na další funkční období v čele vlády by dostaly povážlivé trhliny.

Merkelová byla magazíny Forbes a Times opakovaně označována za nejvlivnější političku na světě a zlé jazyky tvrdí, že kancléřka vedle Německa řídí také celou Evropskou unii. Ale ani to jí za pár dní nemusí v Meklenbursku – Předním Pomořansku pomoci. Před uprchlickou krizí by nikdo nepředpokládal, že by právě v této spolkové zemi mohla její Křesťanskodemokratické unii vážně konkurovat Alternativa pro Německo. Kancléřčina přistěhovalecká politika však absolutně změnila rovnováhu politických sil.

Dva na sobě nezávislé srpnové průzkumy německých televizí ARD a ZDF shodně ukazují, že by CDU volilo 22 % voličů, zatímco AfD v obou případech jen o procento voličů méně. Po vyhlášení volebních výsledků se tak může snadno stát, že kancléřčina CDU skončí až na třetím místě. Již před pěti lety však volební výsledky naznačily klesající oblibu křesťanských demokratů, kteří získali přes 23 % a zaostali tak za vítěznými socialisty z SPD o propastných třináct procent.

Také letos mají největší šanci na vítězství socialisté, kteří v Meklenbursku – Předním Pomořansku vládnou od roku 1998, kdy na pomyslném trůnu vystřídali právě CDU. Ovšem také SPD oproti minulým volbám značně oslabí a podle posledních průzkumů by mohla získat až o deset procent méně. AfD vznikla až před třemi roky a posledních voleb se tedy nezúčastnila. Přesto je pravděpodobné, že skončí nejhůře na třetím místě a předstihne nejenom Zelené, ale i Die Linke.

Kancléřka měla oznámit svoji kandidaturu již zkraje letošního roku, nakonec tak ale kvůli sporům se sesterskou CSU z Bavorska kvůli přijímání uprchlíků neučinila. Nakonec padl i podzimní termín a jasno bude až na začátku roku 2017. To svědčí o její značné nejistotě a nedostatku politické podpory i uvnitř vlastní strany. Dokonce se spekuluje o tom, že by odbojnou CSU mohli ve vládní koalici s SPD vystřídat Zelení. V Meklenbursku – Předním Pomořansku sice nejsou nijak silní, ale v ostatních spolkových zemích se jim daří.

Příliš optimismu nedodávají oslabené Merkelové také celostátní průzkumy veřejného mínění. Podle jednoho z nich, který zveřejnil Bild am Sonntag, si polovina Němců její pokračování ve funkci nepřeje. Opačného názoru bylo pouze 42 % oslovených respondentů, což jsou pro Merkelovou vůbec nejnižší čísla od roku 2005, kdy jako vůbec první žena v historii země stanula v čele vlády. Těšit kancléřku může aspoň skutečnost, že pokračování ve čtvrtém funkčním období si přeje 70 % voličů CDU. Příští neděle ukáže, jestli si to samé myslí i voliči v Meklenbursku – Předním Pomořansku.