Evropská unie řeší, jak reagovat na novou vlnu amerických cel, která prezident Donald Trump uvalil nejen na EU, ale i na desítky dalších zemí. Ministři obchodu členských států diskutují o tom, jak najít rovnováhu mezi příliš slabou a příliš tvrdou odpovědí.
Trump oznámil uvalení 20% plošného cla na dovoz z Evropské unie, které má vstoupit v platnost 9. dubna. Na ocel, hliník a automobily se vztahuje samostatná 25% sazba. Celkově budou postiženy výrobky vyrobené v EU v hodnotě více než 380 miliard eur. Výjimku mají léky, měď, dřevo, polovodiče a energie.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová varuje před přílišnou váhavostí Bruselu a volá po cílené odpovědi, která by mířila na digitální služby a technologické giganty.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Jakub Michálek ve své reakci na vyhlášení cel Donaldem Trumpem uvedl: „Velká většina zemí velmi důkladně zvažuje, jaké jsou ty odpovědi, které by současně byly dostatečně výrazné pro Spojené státy, aby i voliči ve Spojených státech pocítili, že vzájemné celní soupeření není v zájmu ani jednoho ze zúčastněných států,“ řekl v pořadu Interview ČT24.
Česká reakce a tlak na Trumpovo okolí
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Jednota Evropy jako klíč k účinné reakci
Jakub Michálek upozorňuje, že Evropská unie musí mít připravený plán pro případnou odvetu, ale zároveň nesmí jednat zbrkle nebo nekoordinovaně. „Já samozřejmě preferuji, že budeme jako Evropa připraveni na hrozbu odvetnými cly a zaměříme je strategicky tak, aby měly co největší efekt. Ale to neznamená, že k nim musíme všichni v tomto okamžiku přistoupit. Hlavně ta reakce musí být jednotná. To je potřeba,“ pokračoval poslanec.
Bezcelní zóna jako odpověď? Podle Michálka paradox, ale možná cesta
Po dnešním jednání ministrů členských států oznámil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, že Evropská unie je připravena jednat se Spojenými státy i o možnosti zavedení nulových cel na průmyslové zboží a automobily.
Jakub Michálek připouští, že by šlo o zajímavé řešení – zároveň ale upozorňuje na jeho paradoxnost. „Je to samozřejmě jedna z cest, která by byla trochu paradoxním vyústěním toho celého celního zmatku – překvapilo by mě, kdyby Spojené státy šly touto cestou, že by vyvolaly takovýto šílený zmatek a následně by výstupem byla bezcelní zóna, byť omezená na určitá odvětví,“ poznamenal Michálek.
Opatření v reakci na americká cla se sice řeší především na úrovni Evropské unie, vzhledem k jednotnému trhu, ale určité kroky mohou podnikat i jednotlivé členské státy. Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že se bude snažit podporovat český export a hledat nové trhy. Je to však dostatečné?
Jakub Michálek zdůrazňuje, že Česká republika by měla při hledání partnerů cílit na stabilní a demokratické země, které sdílejí hodnoty svobodného světa. „Myslím si, že je zásadní, abychom skutečně usilovali o partnerství se státy po světě, které jsou stabilní, které jsou svobodné a demokratické a které jsou nakloněny vůči spolupráci s Českou republikou a Evropou. Takže podporuji, abychom se snažili oslovit státy v Jižní Americe, abychom navázali spolupráci třeba s Kanadou. Mělo by se hovořit o užším partnerství v této oblasti. Touto cestou bychom se měli vydat, abychom dokázali lépe koordinovat zájmy svobodného světa před velmocemi, jako je Rusko nebo jednotlivé státy, které zachvátí autoritářské záchvěvy,“ doplnil Jakub Michálek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že by Evropa měla hájit své ekonomické zájmy společně, i za cenu tvrdších rozhodnutí vůči Spojeným státům?
autor: Natálie Brožovská
