Bělobrádek, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, který se sudetoněmeckého sjezdu zúčastnil, dnes asi 2 000 přítomných řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. Sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

„Samozřejmě že nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ nechal se také slyšet.

Bavorský premiér Horst Seehofer i Posselt projev Bělobrádka i jeho angažovanost ve prospěch dobrých vzájemných vztahů ocenili. Vyzdvihli také roli ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který se loni stal prvním členem české vlády, jenž promluvil na sjezdu sudetských Němců. To byl podle Posselta průlomový okamžik.

Šéf sudetoněmeckého sdružení, které zastupuje Němce, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo, také vyjádřil přesvědčení, že není možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření, které podle něj vyžaduje odvahu a chytrost. Bělobrádek, proti jehož účasti na sudetoněmeckém sjezdu se vyslovili komunisté nebo část ODS, by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální.

Letošní sjezd navázal na smířlivá vystoupení obou stran z poslední doby

Kromě politických projevů bylo i letos důležitou součástí sjezdu představení svébytné kultury sudetských Němců, ať už na sobotním kulturním festivalu nebo v desítkách stánků, které ukazovaly jednotlivé sudetoněmecké komunity a jejich historii. Nejvyšší sudetoněmecké ocenění – Evropskou cenu Karla IV. – letos převzal Volker Bouffier, ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Letošní sjezd navázal na smířlivá vystoupení obou stran z poslední doby. Zatímco sudetští Němci se vzdali majetkových nároků, česká strana opakovaně vyjádřila lítost za příkoří způsobená Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.