Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality...

Čistě mechanické projekce počtu imigrantů do demografických předpovědí a z nich vyplývajících ekonomických (například důchodových) modelů jsou samozřejmě nesmyslné. Přehlížejí zkušenost z řady zemí (například Francie), kde vznikla uprchlická ghetta se statisíci (a v součtu miliony) lidí závislých na sociálních dávkách. Ke ghettům typu bruselské čtvrti Molenbeek patří i bezpečnostní rizika včetně terorismu a další vícenáklady. Ignorování sociokulturních předpokladů imigrace je neuvěřitelně nezodpovědné. To neznamená, že imigrace je vždy problém. Zažil jsem například v Austrálii důsledky rozsáhlé imigrace z jihovýchodní Asie. Nová komunita se kvalitně zapojila do společnosti a dnes skutečně patří k motorům jejího ekonomického růstu. Vzájemná „kompatibilita“ různých kulturně civilizačních okruhů je různá.

Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech?

Ukázaly všem viditelně a symbolicky, že imigrace bez regulace a přísných podmínek představuje velmi hmatatelné bezpečnostní riziko, třeba s ohledem na rozdílné vnímání vztahů mezi pohlavími. Středověk s postmodernou opravdu nemusí jít dohromady.

Co říkáte reakcím německých politiků?

Ukazují, kam až může vést diktát politické korektnosti. Že může narušit fungování dokonce i tak pověstného byrokratického mechanismu, jakým je německý stát. Trvalo docela dlouho, než se veřejně přiznalo, co se stalo, a začalo se to řešit standardně, tedy podle zákona a principu rovnosti všech před zákonem. Pro německou veřejnost to byla důležitá zkušenost pro budoucnost, tedy pro možnost návratu ke zdravému rozumu.

Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte?

Nemám rád stoprocentně generalizující soudy, ale nepochybně postavení žen v řadě muslimských zemí, vnímání vzájemného vztahu pohlaví, sexuality, oblékání, komunikace je naprosto odlišné. Důležitým faktorem je i procentní zastoupení deklasované bezprizorní mládeže s nízkou úrovní vzdělání v řadě arabských zemí. Ano, se standardním životním stylem a hodnotovým systémem západního člověka je tato mentalita neslučitelná.

Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců...

Nemám samozřejmě možnost takové spekulace potvrdit či vyvrátit, ale v případě diktátu politické korektnosti by mě to nepřekvapilo, věci, které se nehodí do schématu, prostě neexistují. Dokázala-li politická korektnost destruovat standardní mechanismy i v Německu, jehož státní aparát je proslulý svou důkladností, dokáže to kdekoliv.

Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl ve vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní?

Stejně jako policie v běžných každodenních situacích jistě i ostraha hranic má léta přesná pravidla, jaké například donucovací prostředky může ve kterých situacích použít. S naší historickou zkušeností máme samozřejmě se střelbou na hranicích velký problém a negativní reminiscence. Nepochybuji, že v naprosté většině případů lze zabránit nelegálnímu překročení hranic jinými prostředky a použití zbraně je jen posledním prostředkem stejně jako v jiných bezpečnostních situacích. Je to typický „mediální kýč“. Jde o to, jasně a rozhodně zasáhnout vůči nelegální migraci a migranty rychle vracet. 

Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? 

Já nemám rád spojování pomoci v nouzi, solidarity a sociálního cítění s pravolevým schématem. Znám spoustu pravicově smýšlejících lidí, kteří nezištně pomáhají druhým. A jakkoliv jsem jasně proti nelegální migraci, nepochybuji, že migrační vlna jako taková přináší velké lidské utrpení včetně těch nejbezbrannějších, tedy dětí. Já bych ten výrok modifikoval tak, že mezi lidmi naivně a iracionálně vstřícných k masové migraci můžou být budoucí levicoví vůdci. Xenofobii a rasismus s pravicí nespojuji, to je pro mě extremismus. Za správný a pravicový pokládám realismus, tedy standardní fungování státu včetně sebeobrany a ochrany hranic, vědomí rozdílnosti civilizačních okruhů, eliminace bezpečnostních rizik, zejména terorismu a podobně. 

Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte?

Řekl bych totéž, jen trošku jinak. Nepřát si sociálně vyloučená, kulturně a hodnotově antagonistická a bezpečnostně riziková ghetta je naprosto legitimní. Stejně jako počítat s možností sexuální agrese. Až na drobné nuance mezi populistickým a realistickým jazykem souhlasím.

Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico...

Řeknu to jednoduše: Pakliže uprchlíci nerespektují princip první bezpečné země a zjevně dominantně směřují do zemí podle charakteru sociálního systému a výše dávek, jde minimálně z části o ekonomickou migraci u všech včetně těch, kteří mohou mít též vážné jiné důvody k opuštění svých zemí. Zejména, je-li součástí tohoto jevu nelegální pohyb v evropském prostoru. Jestli v případě humanitárních problémů máme morální závazek pomoci, ekonomické motivy nárokové nejsou a práce s nimi je zcela autonomním právem jednotlivých zemí.