Úvodem se Zeman mimo jiné vyjádřil k tomu, že v posledních letech vidíme v Evropě nárůst různých podob extremismu včetně antisemitismu. On sám vidí vzestup nenávisti v celé Evropě, a nejen v ní. „Pokusme se však oddělit dvě věci. V politickém souboji existují nálepky. Jednou z nich je extremismus nebo populismus. Jsem skeptický k těmto nálepkám, neboť co se týká populismu, tak doslova a do písmene je vyslechnutí hlasu lidu. Ale na druhé straně populistický politik je ten, který vyhlásí, že bychom měli mít nulové daně a vše dostávat zadarmo. Je to extrémní příklad, ale toto je definice populismu,“ uvedl Zeman.

„Kdybych měl pojmenovat to, co je skutečně extremismus, a ne jen politická nálepka, tak bez uvedení názvu jakékoliv politické strany a jakéhokoliv politika bych řekl, že adorace spojenectví s nacistickým Německem nebo souhlas s deportacemi desítek tisíc občanů do Auschwitzu. Říkám tomu neonacismus,“ podotkl Zeman s tím, že kvůli tomu měl dříve spory se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou.

„Nazýval to fašismus. Říkal jsem mu: Andreji, ty neznáš dějiny. Fašismus je speciální směr v Itálii, který nebyl antisemitský. Čili lidé, o kterých jsem se zmínil, nejsou fašisti, ale neonacisti,“ podotkl.

Své pak Zeman řekl také k euru či k možnému začlenění Ukrajiny do Evropské unie. „Kdyby se zpřehlednila ekonomická situace Ukrajiny a zároveň by se snížil vliv oligarchů aspoň o 50 procent, mohli bychom debatovat o možnosti případné intenzivnější spolupráce s EU. Zdůrazňuji však, abychom nevyhazovali peníze daňových poplatníků, ať už kvůli Řecku, nebo Ukrajině, a pomáhejme těm, co se snaží pomoct si sami,“ dodal. O Ukrajině mimo jiné také řekl, že se o její životní úrovni hovoří tak, že je na úrovni Bangladéše.