„Musím si dávat pozor, abych záměry neprozradila, pak by se rozbujela diskuse,“ uvedla ministryně. Podle ní je potřeba systém přizpůsobovat stárnutí společnosti a reforma není nutná. „V koalici sdílíme názor jednotně. Měli bychom na výzvy 21. století reagovat souborem parametrických změn, kterými systém přizpůsobíme... Slovo reforma nemám ráda. Myslím si, že je to synonymum pro privatizaci,“ uvedla Maláčová. Místo spojení „důchodová reforma“ tak používala pojmenování „adaptace důchodového systému“.

Podle poslanců z opozice i koalice ministryně zamýšlené změny rozpočtovému výboru konkrétně nepředstavila a příliš neupřesnila ani to, kde by se na ně měly vzít peníze a jak by se měly zajistit důchody početné generaci ze 70. let, takzvaným Husákovým dětem. Po dotazech poslanců Maláčová řekla, že mezi návrhy je řešení nižších penzí pečujících, dřívější odchod do důchodu u náročných profesí či úpravy spoření ve třetím pilíři.

Podle ministryně se jedná o „politicky citlivé věci“, které musejí nejdřív projednat zástupci vládních stran. Probírat je bude se šéfem ČSSD Janem Hamáčkem, lídrem ANO Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Maláčová řekla, že její ministerstvo má návrh devíti parametrických změn hotový od konce května, v koalici ale zatím nebyl čas je prodiskutovat.

Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla jako jednu ze svých šesti strategických priorit důchodovou reformu. Podle Národní rozpočtové rady i zprávy Ministerstva práce je penzijní systém beze změn finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Ty by na konci 50. let mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun. Schodky by pomohlo podle rady i ministerské zprávy zbrzdit při prodlužování života další odsouvání důchodového věku i po polovině 30. let, a to ročně zhruba o měsíc. Kabinet to v pondělí odmítl.

Kromě věku patří mezi parametry i výše odvodů či poměr důchodu ke mzdě. Ministryně řekla, že problém s udržitelností nechce řešit zpřísněním nároku na penzi či snížením náhradového poměru. Příjmy důchodové soustavy označila šéfka resortu práce za „poddimenzované, nesystémové a nevhodně strukturované“. Česko vydává na důchody kolem osmi procent HDP, v EU je to v průměru přes 12 procent. Pokud by se příjmy dostaly na celoevropský podíl, „vyřešilo by to udržitelnost“ důchodů, míní Maláčová. Je přesvědčena o tom, že je potřeba upravit nastavení daní. Zmínila digitální daň, vyšší zdanění velkých podniků i lidí s vysokými příjmy. Už dřív se objevily informace o úpravě odvodů živnostníků.

Podle dosavadních informací chystané návrhy Ministerstva práce nemíří ani tak na zajištění budoucích důchodů jako spíš na zlepšení situace nynějších penzistů. Maláčová to dnes označila za „věc osobních preferencí“. Už dřív uvedla, že podstatná je spravedlnost systému penzí.

Česká společnost stárne. Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let. Podle propočtů má nyní sice ČR výdaje nižší, v příštích letech ale porostou výrazně rychleji než v jiných zemích. Ubude také těch, kteří platí odvody.