Spolu s cenovým stropem by ministři měli schválit i dříve předjednané části energetického balíčku, který je reakcí na současnou krizi.

Evropský blok se už od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. Dosavadní pokusy však narazily na nejednotu členských států. Velká skupina zemí včetně Španělska, Itálie či Polska tlačila na co nejnižší cenu spouštějící nouzovou brzdu. Několik zemí v čele s Německem naproti tomu v obavách ze zvýšení poptávky a nedostatku dodávek dosud zavedení stropu oponovalo a chtělo do návrhu prosadit co nejjednodušší automatickou deaktivaci.

Z původního návrhu Evropské komise (EK), který počítal s aktivací stropu při překročení ceny 275 eur (6665 Kč) za megawatthodinu (MWh) a splnění dalších podmínek, se v aktuální verzi stalo 188 eur (4556 Kč). Pokud budou ceny plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) překračovat tuto cenu po tři dny a stejně dlouhou dobu se budou nejméně o 35 eur lišit od průměrné světové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG), zakáže se na TTF obchodování překračující tuto cenu. Nový kompromis počítá i s jednodušší možností automatické deaktivace mechanismu v případě poklesu cen.

Ministři by dnes měli ke konečné shodě na rozdíl od minulých případů dospět, protože je k tomu ve čtvrtek minulého týdne na bruselském summitu vyzvali lídři unijních zemí. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely se pozice jednotlivých států sblížily už na předchozí ministerské schůzi minulý týden a zapracování zbývajících požadavků do návrhu by shodu mělo zajistit.

Spolu se stropem by měli ministři schválit i předjednané společné nákupy plynu, solidární poskytování dodávek v nouzi a jednodušší povolování projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů.