Pavel v úvodu rozhovoru reagoval na slova exministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), jenž brojí proti misím v Afghánistánu. „Sedmnáct let v Afghánistánu posunulo zemi úplně do jiné roviny oproti tomu roku 2001, kdy se tam vlastně začínalo. Dnes Afghánistán má fungující instituce, i když s problémy. Afghánistán se posunul i na úrovni společenské. Před nějakými deseti lety bylo nemyslitelné, že by se ženy účastnily běžného života,“ poznamenal Pavel. 

„Od bývalého ministra zahraničních věcí to vnímám jako pozdní pláč. Jako ministr měl všechny možnosti problém zvednout. A já jsem nezaznamenal nějakou podstatnější iniciativu ze strany České republiky. Jestli po 17 letech slyšíme takto vyhraněný názor, zákonitě se musíme ptát, proč nepřišel dřív,“ sdělil Pavel. 

Video najdete ZDE. 

„Pokud najde naše politická reprezentace argumenty pro to, abychom na půdě Aliance předložili nějaký konstruktivní návrh na úpravu strategického přístupu, budu za to jenom rád. Ale nevidím velký smysl v tom, abychom na všech jednáních byli ticho, a místo toho vznesli kritiku prostřednictví médií,“ dodal Pavel.

„Jsme součástí společenství národů, které se rozhodlo situaci v Afghánistánu řešit v místě, aby se ten problém nerozrostl a nedostal se zpátky k nám,“ sdělil Pavel. Postoj Zaorálka nechápe ani v souvislosti s tím, že exministr zahraničí hlasoval v minulosti pro mandát zahraničním misím.

Nikdo podle něj pak rozhodně není nadšen, že přivezeme domů vojáka v rakvi, ale musíme vnímat celý kontext. Jak dodal, česká armáda je součástí koalice, ta tam plní jasný úkol. „Naši vojáci rozhodně nejsou žádní nájemní zabijáci a nefungujeme mimo pravidla,“ zdůraznil pak také Pavel v souvislosti s tím, že čeští vojáci „odpověděli“ na sebevražedný útok, při němž v srpnu zemřeli tři čeští vojáci. Útoky jen podle něj nezůstávají bez odpovědí.

Závěrem pak zdůraznil, že rozhodně by čeští vojáci neměli odcházet z Afghánistánu pod tlakem a vlivem emocí. „Mise v Afghánistánu není definována na základě času, ale je definována na základě cílů. A tím cílem je, aby Afghánistán byl alespoň v základní úrovni fungujícím státem, aby měl fungující bezpečnostní složky, aby byl schopen se vypořádat se situací v místě sám, bez naší pomoci. A myslím si, že k tomu spějeme,“ poznamenal Pavel. „Pokud necháme problémy ve světě jejich vlastnímu osudu, pak s velkou pravděpodobností se tyto problémy dříve nebo později dostanou i k nám,“ zakončil.