Kolik maminek, potažmo rodičů obecně se do shánění podpisů zhruba zapojilo a kolik nakonec máte podpisů? O jak objemný šlo balík oproti vašim počátečním odhadům?

Zapojila se spousta maminek i tatínků. Dopisů mi přišlo přes 800. Některé dny jsem byla opravdu dopisními obálkami zavalena. Samotnou mě to překvapilo, kolik lidí se zapojilo. Já jsem se svým odhadem vycházela z naší e-petice, kterou jste zveřejňovali na svých stránkách, takže můj odhad byl zhruba kolem deseti tisíc podpisů.

Ale nakonec se jich sehnalo přes 54 000, takže s číslem jsme spokojeni (poslední přesné číslo je 54 392 podpisů. Pozn. red.). A je to opravdu objemný balík, petice má přes tři tisíce podpisových archů. Do Prahy jsem jela s kufrem (smích).

Vy sama jste v tuhle chvíli maminkou jak starých dětí a jak máte nyní nastavený rodičovský příspěvek?

S manželem máme děti dvě, ve věku pět a dva roky. Rodičovský příspěvek mi končí v dubnu 2020.

Kterou variantu zvýšení rodičovského příspěvku byste vy osobně brala jako ideální a kterou byste brala jako malé, ale přesto vítězství?

Ideální by byla samozřejmě varianta, která byla slíbena hned na samém začátku, a to pro všechny rodiče, kteří mají nejmladší dítě do čtyř let. Petice především byla reakcí na poslední návrh – tedy „jen pro nově narozené v roce 2020“, který většina vnímá jako nespravedlivý. 

Vítězstvím pro mě bude, když se v květnu přijde s jiným návrhem, který bude mnohem spravedlivější a dotkne se více rodin s malými dětmi.

Jak se díváte na nápad s „rodičákem“ i pro prarodiče?

Co se týče rodičovského příspěvku pro prarodiče, tak tam bych byla pro, kdyby ho mohli čerpat ti, kteří se musejí z nějakého důvodu postarat o svoje vnoučata.

Někdo se vás tento týden na Facebooku ptal, zda to vše děláte nezištně, tedy zadarmo. Co by pro vás bylo či je satisfakcí, formou poděkování?

Kdybychom opravdu dosáhli změny.

Co vám dala tato zkušenost organizovat petici, jednat s rodiči z celé republiky, být vystavena dotazům, komentářům, příspěvkům? Jaké vzkazy vám například chodí?

Když se to celé rozjelo, těch komentářů bylo hodně, negativních, ale i pozitivních. Nestíhala jsem reagovat na všechny. Potěšilo mě, že se tolik lidí z celé ČR spojilo a bojovalo za stejnou věc. Občas mi v dopisech s podpisovými archy chodily i vzkazy od maminek, které děkovaly za to, co pro ně děláme, jak se snažíme něco změnit, a snad to dobře dopadne.  Ty si určitě schovám na památku.

Fotokoláž z návštěvy Úřadu vlády - Martina Michalová z Bouzova a Martina Bezděková z Prahy předávají petiční archy premiéru Babišovi.

Vzpomenete si na něco, co vás překvapilo či zarazilo nejvíc?

Nejvíc mě překvapil balíček, který podpisové archy neobsahoval: Byly v něm čokoláda a lízátka jako poděkování za moji práci a ochotu.

Jaké pocity jste prožívala, když jste jako rodičovská skupina jednali poprvé s politikem, jako je Andrej Babiš?

Všechny členky petičního výboru jsme byly hrozně nervózní, s politiky se normálně denně nesetkáváte. Ale nakonec celá schůzka s panem Babišem proběhla normálně.

Je prorodinná a sociální problematika něco, co vás teď třeba chytne více? Čemu se chcete dále věnovat?

Dále se budu věnovat svým osobním a pracovním projektům, které teď díky petici musely jít stranou. (Jsem maminkou dvou dětí, momentálně na rodičovské dovolené, ovšem koncem loňského roku jsem si založila živnost a šiji na zakázku dětské oblečení pod značkou Marmis.)

Ale jsem za tuto zkušenost vděčná.

Skupina „Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek“ má na Facebooku více než 71 tisíc členů a členek.