Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nevládní, resp. neziskové organizace zpomalují projekt tím, že se odvolávají na územní rozhodnutí a tím způsobili zdržení, přestože od roku 2023 je již územní rozhodnutí k dispozici. Výborný tvrdí, že přehrada by významně pomohla chránit Krnov a Opavu před povodněmi a zkrátila by dobu, během které by mohlo dojít k velkým záplavám.
„Kolegové z Povodí Odry spočítali, jaký vliv by měla přehrada Nové Heřminovy na povodeň. V Krnově by kulminace znamenala místo 250 pouze 150 kubických metrů za vteřinu. V Opavě by místo 490 kulminovala na 330 kubických metrech za vteřinu. Obě města by byla prakticky ochráněna,“ upozornil ministr zemědělství na svém účtu sociální sítě X.
Kolegové z @PovodiOdry spočítali, jaký vliv by měla přehrada Nové Heřminovy na povodeň. V Krnově by kulminace byla místo 250 na 150 m3/s. V Opavě by místo 490 kulminovala na 330 m3/s. Obě města by byla prakticky ochráněna. Místo Q100 by to bylo Q5!
— Marek Výborný (@MarekVyborny) September 16, 2024
Stavbu potřebujeme urychlit!?
Výborný pak během tiskové konference poukázal na to, že projekt přehrady je plánován už od povodní z roku 1997, ale stále se nerealizoval kvůli různým překážkám. „Různé nevládní organizace nás zpomalují a brzdí, odvolávají se v rámci územního rozhodnutí. Od roku 2023 přitom máme územní rozhodnutí,“ uvedl ministr Výborný.
S ministrem zemědělství souhlasil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Škody po povodních by byly nižší,“ přiznal. Dodal, že mnozí zřejmě vycházeli z domněnky, že povodně z roku 1997 se už opakovat nikdy nebudou.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že by měly nevládní organizace ustoupit, aby byla stavba přehrady v Nových Heřminovech realizována?
autor: Alena Kratochvílová
