Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nevládní, resp.  neziskové organizace zpomalují projekt tím, že se odvolávají na územní rozhodnutí a tím způsobili zdržení, přestože od roku 2023 je již územní rozhodnutí k dispozici. Výborný tvrdí, že přehrada by významně pomohla chránit Krnov a Opavu před povodněmi a zkrátila by dobu, během které by mohlo dojít k velkým záplavám.

„Kolegové z Povodí Odry spočítali, jaký vliv by měla přehrada Nové Heřminovy na povodeň. V Krnově by kulminace znamenala místo 250 pouze 150 kubických metrů za vteřinu. V Opavě by místo 490 kulminovala na 330 kubických metrech za vteřinu. Obě města by byla prakticky ochráněna,“ upozornil ministr zemědělství na svém účtu sociální sítě X.

Kolegové z @PovodiOdry spočítali, jaký vliv by měla přehrada Nové Heřminovy na povodeň. V Krnově by kulminace byla místo 250 na 150 m3/s. V Opavě by místo 490 kulminovala na 330 m3/s. Obě města by byla prakticky ochráněna. Místo Q100 by to bylo Q5!
Stavbu potřebujeme urychlit!?

— Marek Výborný (@MarekVyborny) September 16, 2024

Výborný pak během tiskové konference poukázal na to, že projekt přehrady je plánován už od povodní z roku 1997, ale stále se nerealizoval kvůli různým překážkám. „Různé nevládní organizace nás zpomalují a brzdí, odvolávají se v rámci územního rozhodnutí. Od roku 2023 přitom máme územní rozhodnutí,“ uvedl ministr Výborný.

S ministrem zemědělství souhlasil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Škody po povodních by byly nižší,“ přiznal. Dodal, že mnozí zřejmě vycházeli z domněnky, že povodně z roku 1997 se už opakovat nikdy nebudou.

Proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech se staví několik významných subjektů.

Obec Nové Heřminovy je dlouhodobě proti této stavbě. Jejich odpor vychází z výsledků referenda, které jasně odmítlo projekt přehrady. I když v poslední době se vedení obce částečně změnilo a jejich postoj se může mírně lišit, obec stále zůstává kritická vůči plánům na stavbu přehrady.

Ministr zemědělství ohledně přehrady Nové Heřminovy šetrně poučil i novináře z Hospodářských novin Petra Honzejka, který se snažil tvrdit, že při tomto průtoku by vodní dílo stejně bylo k ničemu.

Hnutí Duha Jeseníky je dalším hlavním odpůrcem projektu. Toto ekologické hnutí argumentuje, že přehrada by byla zbytečně nákladná a že státní peníze by měly být investovány efektivněji. Hnutí rovněž zdůrazňuje ekologické důsledky stavby, přičemž poukazuje na to, že část řeky Opavy, kde by měla být přehrada postavena, je cenná z hlediska přírody.

Na druhou stranu politici propagující agendu Green Dealu se snaží povodní využít k mnohem intenzivnějšímu prosazení své agendy. Europoslanec Tomáš Zdechovský upozornil na mobilizaci frakce Renew, která telegraficky vyjádřila účast postiženým oblastem a hned navázala, že EU musí urgentně jednat.

„Snaha RenewEurope zneužít záplavy ve střední Evropě k tlačení Green Dealu je odporná. Samozřejmě, že se jen snaží to téma dostat do agendy Ursuly von der Leyenové,“ odepsal europoslanec.