Nejprve šílený teroristický útok a desítky mrtvých ve francouzské Nice, pak napadl radikální muslim sekerou a nožem cestující vlakem v Bavorsku. Zaznívají názory, že západní Evropa už je ztracena a ta středovýchodní nebo východní má jen pár let na obranu proti radikálním islamistům. Co k tomu říci?

Nelze nevidět, že útoky tohoto typu se odehrávají v zemích, kde je nejvyšší procento přistěhovalců.

Mezi pozůstalými po masakru v Nice jsou i muslimové. Právě z řad pozůstalých i dalších z muslimského světa se ozývají apely o tom, že řešením je pouze jednota. Že se musíme dát dohromady všichni bez ohledu na vyznání.  V tomto světle, co když jsou reakce směrem k muslimské komunitě přehnané, protože skutečně truchlí všichni a nenávist bude vyvolávat jen další konflikty?

Samozřejmě není možné zlynčovat sousední muslimskou rodinu. Nelze však zamlžovat skutečnost, že útoky byly namířeny proti „jinověrcům“. Že se „připletli“ i muslimové, to na věci nic nemění a nijak to radikální islám nevyviňuje.

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroru v Nice uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské, na křesťanství založené civilizace, a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?

Multikulturalismus přirovnávám k zahradě se záhony. Pokud chcete zachovat různorodost zahrady, musíte mít víc záhonků a na každém z nich pěstovat jinou odrůdu. Jen diletant se bude pokoušet o rozmanitost tím, že nasadí do společného záhonu rychle rostoucí vitální rostlinu spolu se skleníkovou špatně se množící odrůdou. Paradoxně tato scestně uchopená snaha o pestrost skončí tím, že dřív či později pokryje všechny záhony jen jeden druh.

A jestli si Evropa může za své potíže sama? Především USA se za posledních 100 let podílely přinejmenším na stovce konfliktů mimo svoje území. Velká část byla v muslimských zemích. Z pozice běžného občana ČR není relevantně posouditelné, do jaké míry šlo o bezpečnostní prevenci USA a jak vysoký byl podíl čistě ekonomických zájmů mocných. A kdykoliv dojde k rozkolísání stabilního systému někde ve světě, dochází následně i po delší dobu k migraci obyvatel. Jako když pohnete bazénkem s vodou, začnou přetékat okraje tu na jednu, tu na druhou stranu.

Známá pražská právnička Klára Samková pak jde ještě dál. „Kulomet do každé rodiny, pistole do každé dámské kabelky,“ doporučila v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. A pak ještě k tomu dále uvedla, že v Turecku nastal konec demokracie i sekulární justice. „Je jasné, že tento kabaretní sebepuč je pouhopouhou záminkou pro nastolení vlády politického islámu. Myslím, že můžeme očekávat již otevřené spojenectví s Islámským státem,“ dodala  Samková. Lze s těmito závěry souhlasit, anebo jsou už poněkud za hranou?

Nerada pracuji se spekulacemi. Na to je třeba se zeptat prezidenta Erdogana.

Bude se Evropa tedy dál smiřovat s tím, že zkrátka atentáty budou a bude jich přibývat, nebo věříte tomu, že dokáží evropské státy Aliance najít společnou řeč, sjednotit své vojenské kapacity a použít je k zastavení proudu islámských běženců a k rozbití struktur IS na vlastním území?

Ráda bych věřila, ale myslím si, že ještě značnou dobu se bude jen řečnit a hlasovat. Skutečné vojenské řešení by nastoupilo, pokud by obyvatelé každé jedné země nabyli pocitu vážného vnitřního ohrožení, přičemž citlivost veřejnosti té které země je různá.

I přestože Evropská unie, NATO, USA, Německo, Francie i Velká Británie varovaly Turecko, aby neprovádělo stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. EU sice varuje, že nepřijme Turecko, jenže členství už jim slibuje 30 let a je také otázkou, zda o něj země vůbec stojí. Někteří analytici upozorňují, co se týká bezvízového styku, že tím se také dá těžko argumentovat, protože víza jsou součástí výměnného obchodu, kdy jinak Turci pustí syrské uprchlíky. Dál zaznívají názory, že hrozit vyloučením z NATO je také nesmyslné, protože Turecko je bariérou, která stojí mezi Evropou a Blízkým východem. Skutečně nemá Západ žádný bič na Turecko? Prohrál Západ?

Mimo ekonomických motivací se nejrůznější restrikce EU odehrávají na úrovni výtek a pobouřených nót. Pokud nastupuje Turecko tvrdou linii čistek dnes už padesáti tisíc lidí a pokračuje v zatýkáních, tak není pravděpodobné, že by si dělalo příliš hlavu z evropských varování.

Současně nevidím zásadní důvod, proč by měla Evropa dělat pořádky podle svých představ ve svébytné samostatné zemi, která o to pravděpodobně nestojí. Jedinou starostí Evropy by mělo být ochránění své integrity a hranic, což by v případě zavedení trestu smrti v Turecku znamenalo posunutí hraničního pásma před Turecko.

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pro ParlamentníListy.cz uvedl, že bychom měli být vůči Turecku obezřetní: „Měli jsme už v minulosti v NATO několik diktátorů, svého času řecké, portugalské a podobně, není to úplně něco nového. Ale přesto si musíme dávat veliký pozor. Samozřejmě budou všichni opatrní, protože nikdo neví, jestli to není další krok k obrácenému spojenectví. Najednou se třeba Erdogan vyjeví jako spojenec Putina. To bych také nevyloučil. A to by byla opravdu sranda,“ řekl. Do jaké míry a jakým způsobem se může projevit spojenectví Erdogana s Putinem? A co by to znamenalo pro EU?

Naše „obezřetnost“ dost těžko zamezí Turecku spojit se, s kým uzná za vhodné. Zvláště pokud má jednu z nejmocnějších armád světa.

Podle nových návrhů přesídlování by samy státy mohly určit, kolik běženců zvládnou přijmout. Za každého migranta by získaly deset tisíc eur. V některých členských zemích, například v Maďarsku, Slovensku a Rakousku, plán na přesídlování migrantů narazil, v Česku je předseda vlády pro. „ČSSD dlouhodobě považuje přesídlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesídlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys model,“ uvedl premiér. To se však nelíbí ministru Babišovi, který poukazuje na to, že Brusel by nám do migrační politiky neměl mluvit: „Za rok a půl tento problém nezvládl a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ řekl Babiš. Který názor je vám bližší?

Česko by mělo postupovat společně s Visegradskou čtyřkou. Chudší postkomunistické země uprchlíky dosud příliš nelákaly. Jakmile se začne s jejich organizovaným přemisťováním, zcela jistě si pohoršíme. Německo si zvolilo paní Merkelovou a pod jejím vedením několik let vítalo imigranty s otevřenou náručí. Teď by měli ukázat, jak zvládnou zázrak jejich včlenění do německé společnosti. Když se to podaří, všichni jim zatleskáme.