Z rozkazu Vladimira Putina vtrhla 24. února ruská armáda na sousední svobodnou Ukrajinu, ale v úvodu tažení dělala chybu za chybou. To je jeden z důvodů, proč se ukrajinským vojákům podařilo před ruskými agresory uhájit hlavní město.

Jan Ludvík však upozorňuje, že některé členské státy NATO, Česko nevyjímaje, by si měly zamést také před vlastním prahem, protože v Německu, v Česku a v dalších zemích byly výdaje na obranu v posledních letech příliš nízké na to, v jakém stavu je leckteré vojenské vybavení nejednoho členského státu Aliance.

„Připravit armádu na případný budoucí konflikt s Ruskem bude klíčový úkol i pro českou vládu. Její dosavadní reakce na ruskou invazi si nepochybně zaslouží mnohá slova chvály, včetně dodávek vojenského materiálu, a to zejména těžké techniky, kterou Ukrajina zoufale potřebuje a kterou se jiné státy zpočátku poskytnout zdráhaly. Právě dodávky těžké techniky na Ukrajinu však ukazují, že kromě pochvaly je třeba i varovné zdvižení prstu. Je totiž poměrně pravděpodobné, že jejich část pochází z mobilizačních zásob české armády. Jenže jinde se brát nedalo – a ani v mobilizačních zásobách toho Česká republika nemá úplně moc,“ napsal odborník v textu pro Lidové noviny.

Česko disponuje armádní silou dvou brigád a jednoho výsadkového pluku, který je navíc podle Ludvíka plukem materiálně relativně slabým. Ukrajinská armáda je podle něj mnohem větší, i když rozpočty Ukrajiny a Česka jsou srovnatelné.

Zkrátka a dobře, prý máme co dohánět.