Muž Rožnova pod Radhoštěm neskrýval radost z toho, že bude jedním z prvních, kteří přišli uctít památku Karla Gotta. V průběhu stání ve frontě odbíhal do nedaleké hospody pro pivo. „Budu na Primě!“ chlubil se hlasitě do televizních kamer.

Když si ve frontě vystál osm hodin a byly tři minuty do otevření Žofína a on stál přímo přede dveřmi, začal do televizních kamer znovu dělat opičky. S růžemi v ruce mával, ukazoval vítězné V a tancoval. 

Jeho chování začalo být brzy nepříjemné ostatním čekajícím. „Dej pokoj nebo vypadni, jestli se neumíš chovat,“ okřikl muže jeden z lidí, kterým přišlo nevhodné, že poskakuje, tancuje a něco vykřikuje. „Seš normální? Budeme všichni vypadat jako tupci, až to novináři odvysílají,“ rozčiloval se na něj další.

Po velkém nadšení ale přišlo velké zklamání. Po dvou minutách už si pro si pro něj přišel policista. „Tak asi půjdeme, ne?“ vyzval opilce, který neprotestoval. Muže doprovázela jeho manželka, která se k němu raději příliš nehlásila. „Hlavně, že tu vykřikoval, odkud je, a jak dlouho tu stojí. Tak se dočkal,“ podotkl další čekající. To už byl muž z Rožnova pod Radhoštěm za kovovými zátarasy a do zahrady Žofína se jen díval.