Výročí 28. října je u nás tradičně slaveno jako den vzniku Československa, u jehož zrodu stál Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Rastislav Štefánik. „Ten, kdo trochu zná dějiny, jistě ví, že to nebylo zdaleka tak přímočaře jednoduché a že představa o samostatném státním útvaru získávala na obrysech teprve během první světové války,“ uvedl Duka ve své glose.

„Teprve po smrti císaře Františka Josefa I. se část vojáků už necítila vázána přísahou a po Štefánikově výzvě začali vstupovat do legií. Idea českého a slovenského státu tedy postupovala velmi pomalu i v myslích oněch tří hlavních protagonistů. Rozhodně jsme to nebyli my, kdo by rozbil Rakousko-Uhersko. Byla to spíš otázka diplomatického úsilí zmíněného triumvirátu, prozíravost, že po porážce monarchie už byl hotový rámec vzniku nového státního útvaru,“ shrnuje kardinál.

Vzpomeňme i na oběti války

Podle Dominika Duky by bylo zpozdilé mít těmto třem za zlé, že spojili dva národy pod ideou čechoslovakismu. „Jsem přesvědčen, že v dané chvíli skutečně projevili více předvídavosti a diplomacie než další výrazné evropské osobnosti,“ říká na adresu zakladatelů.

• Glosu Dominika Duky najdete ZDE.

„Po bitvě je každý generálem, říká se. Proto chci s velkou vděčností vzpomenout nejen na tyto tři muže stojící u zrodu naší samostatné nové státnosti, ale i těch 150 tisíc obětí války, české muže, kteří padli i pro naši svobodu. Nejsou zapomenuti a pomníčky na téměř každé návsi jsou toho dokladem,“ uzavřel vzpomínku na velké okamžiky našich dějin Dominik Duka.

Komentář zazněl v pořadu Glosa Dominika Duky  |  Stanice: ČRo Radiožurnál