V poslední době se v ukrajinských a západních médiích začaly objevovat zprávy o tom, že by Rusku měly docházet zbraně. Například jeden z vyšších představitelů NATO dle Reuters uvedl, že Rusko nemá ani munici, ani vojáky pro to, aby na Ukrajině zahájilo velkou ofenzivu. Rusko prý má těžké ztráty a nemůže pořádně využít malé územní zisky.

„Musejí vydávat rozkazy nedostatečně vybaveným a nezkušeným jednotkám, aby se přesunuly do oblastí, kde mají dosáhnout nereálných cílů,“ uvedl tento představitel NATO, ovšem pod podmínkou zachování anonymity. „Aby Rusko mohlo uskutečnit opravdové útočné operace, muselo by podle našeho názoru zajistit významné dodávky munice ze zemí nad rámec toho, co již dostává z Íránu a ze Severní Koreje,“ pokračoval. „A Vladimir Putin by musel nařídit novou rozsáhlou mobilizaci,“ dodal ještě.

Podle článku deníku The Economist zase Rusům docházejí hlavně a také zásoby sovětského vybavení. A že produkce nového vázne. Tyto zprávy se pak objevily přetisknuté v dalších západních a ukrajinských médiích.

Všiml si jich i analytik Simplicius. Do určité míry dává těmto zprávám za pravdu, ale jen v tom, že nových tanků skutečně Rusko neprodukuje tolik, kolik si příznivci Ruska myslí. Mluví se o tisíci až patnácti stech tanků ročně, ale analytik upozorňuje, že většina z toho budou renovované staré tanky, kterých je konečný počet. „Je skutečně otázka, kolik opravdu nových tanků vyrábějí, přičemž nejnižší odhady jsou 200 až 250 tanků za rok,“ říká.

Podle zpráv je jediný skutečně nový tank, který Rusko vyrábí T-90M, protože výroba tanků T-72 a T-80 skončila na začátku nultých let. Nicméně výroba T-80M se má znovu rozběhnout a Rusko už začalo znovu vyrábět turbínové motory, ale ještě ne pancéřování.

„Jeden z pravděpodobných odhadů je, že Rusko vyrábí asi 250–300 T-90M ročně, pak renovuje dalších 200–250 starých T-72 na T-72B3M, 200–250 starých T-80 na T-80BVM, pak dalších 250 starých T-62 na T-62M a pravděpodobně stejný počet T-55, které jsou nyní posílány na frontu. To by znamenalo zhruba 1250 ročně ‚vyrobených‘ kusů, ale jen zlomek z nich je zcela nových a velkou část tvoří staré T-62 a T-55,“ uvádí.

Jak analytik také upozorňuje, i podle západních odhadů jsou ruské ztráty techniky v posledních měsících extrémně nízké. Za červen to prý bylo 56 různých tanků. Analytik ovšem tyto statistiky považuje za přehnané, podle něho se započítává jakýkoliv zásah, i když se tank dá zachránit, a i tak jsou počty dvojnásobné, než by měly být.

„Pokud Rusko udrží současné tempo ztrát, pak mohou vydržet poměrně dlouho, zejména s ohledem na to, že se postupem času zhoršuje i vybavení Ukrajiny. Hlavním zájmem Ruska by však samozřejmě nebyla Ukrajina, ale spíše to, aby se jeho vlastní tankové síly neopotřebovaly do té míry, že by Rusko bylo proti NATO bezbranné. Oslabené Rusko s několika zbývajícími tanky by bylo považováno za zralé k převzetí a v budoucnu by mělo jen malou odstrašující sílu proti další agresi NATO. Rusko si proto musí udržovat dostatečné tankové síly v záloze, aby odradilo NATO, které by bylo odhodláno budovat své síly na ruských hranicích,“ komentuje.

Ovšem připomíná, že co se týče NATO, jsou jeho zásoby tanků bez USA opravdu nízké. Tak nízké, že i velice oslabené Rusko by je stále přečíslilo. „Německo, Francie a Spojené království mají dohromady sotva 300 funkčních tanků,“ poukazuje analytik s tím, že hlavní starostí pro Rusko by měly být Spojené státy. I ty nicméně už nejsou tankovou velmocí, jakou bývaly. Poslední oficiální čísla ukazují 900 tanků v aktivní službě.

Za zajímavější ovšem považuje téma nedostatku hlavní, kde západní média tvrdí, že Rusko má největší problémy. Západní experti tvrdí, že Rusko vyrobí pouhých 100 dělostřeleckých hlavní za rok a že výrobu zajišťuje pouze jeden stroj z ciziny. Analytik poukazuje na to, že samotné Spojené státy mají jen jedinou továrnu na nové hlavně, v New Yorku, která používá úplně stejný obráběcí stroj jako Rusko, tedy rakouský.

Analytik připomenul, že podle dřívějšího článku nedokáže tato továrna vyrábět delší hlavně s větším dostřelem, aby vylepšila houfnice M109, které věnovala Ukrajině. Takové hlavně se musejí vyrábět v Německu ve fabrice Rheinmetall. Koneckonců, USA si prý ani své hlavně nenavrhují – tanky Abrams používají hlavně Rh-120.

Kromě toho ale analytik nalezl celkem nedávno odtajněný spis americké CIA, pojednávající o přesunu rakouských obráběcích strojů na výrobu hlavní do Sovětského svazu. „Ta čísla jsou obrovská, padá z toho brada,“ komentoval. Od 60. let Sověti prý pořídili 26 takových strojů.

„Všichni víme, že Rusko není Sovětský svaz, a dokonce i ruská roční kapacita výroby tanků (cca 1200) je údajně čtvrtinou sovětské kapacity z dob studené války, která činila 4000 tanků ročně. Ale jak věrohodné je podle vás to, že Rusko nyní dokáže vyrobit pouze 100 hlavní ročně, když dříve se stejnými stroji dokázalo vyrobit až neuvěřitelných 250 000?“ ptá se řečnicky.

Stejně řečnicky se pak ptá, zda Rusko všechny tyto stroje vyhodilo a má jen jeden: „Jestli jich má takový nedostatek, proč při zběžné prohlídce internetu najdu, že ruské společnosti se snaží tyto stroje v Koreji prodat?“

Na závěr analytik připomíná, že tyto stroje nejsou k výrobě hlavní nezbytné. Jen tuto výrobu zrychlují. V nalezeném materiálu CIA se píše, že tento rotační obráběcí stroj vyrobí jednu hlaveň za 10 minut, zatímco „normálně“ by tento proces zabral čtyři a půl hodiny. I pokud by Rusko mělo jen setinu schopností výroby Sovětského svazu, stejně by to bylo mnohem více než 100 hlavní ročně.