„Jde o rutinní cvičení, které se koná každý rok, aby naše odstrašování bylo bezpečné, účinné a efektivní,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenní schůzkou ministrů obrany v Bruselu.

Na dotaz, zda by Aliance neměla kvůli hrozbám ruského prezidenta Vladimíra Putina raději cvičení zrušit, Stoltenberg řekl, že to by vyslalo směrem k Rusku špatný signál. Navíc bylo naplánováno dlouho dopředu a jeho cílem je prověřit odstrašující sílu Aliance.

„Jaderné hrozby prezidenta Putina jsou nebezpečné a nezodpovědné,“ prohlásil s tím, že Moskva dobře ví, že jadernou válku nelze nikdy vyhrát. NATO podle svého generálního tajemníka sleduje možné pohyby ruských jaderných sil. „Nezaznamenali jsme žádné změny v ruské jaderné pozici, ale zůstáváme ostražití,“ doplnil.

Spojenci podle Stoltenberga rovněž posílí ochranu kritické infrastruktury a oznámí další dodávky pomoci Ukrajině.

Vlastislav Bříza, bezpečnostní analytik, expert na jaderné zbraně, k tématu hovořil v Interview ČT 24. „V takovémto měřítku a v takovéto síle je takový útok výjimečný. Na začátku války jsme viděli podobné typy útoků. Nicméně ruský vojenský potenciál konvenčního charakteru především v těchto raketových systémech se do značné míry vyčerpal. V takového kvantitě není Rusko schopno provádět takové útoky každý fen,“ uvedl bezpečnostní expert, že není jednoduché takto sofistikované rakety s mikročipy vyrábět.

Je však schopno útoky časem opakovat, protože Rusko je schopno doplňovat stavy raket, ale ne v takovémto množství.

• Záznam celého rozhovoru najdete ZDE

V pondělí vyslalo Rusko na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž cena se celkem může pohybovat od 400 milionů dolarů do 700 milionů dolarů (od 10,1 miliardy korun do 17,7 miliardy korun), uvedla ukrajinská verze časopisu Forbes. Rusko na ukrajinská města v pondělí zaútočilo 84 řízenými střelami a 24 drony.

Podle Břízy šlo o jednoznačnou Putinovu pomstu za Krymský most: „Rozhodně to byla odveta, takový útok se dá naplánovat během několika málo hodin. Rakety jsou připraveny k odstartování prakticky kdykoli,“ řekl. Podle něj měla odveta dva důvody: „První důvod bylo publikum Ruské federace, aby bylo vidět, že je schopna zaútočí na jakýkoli „teroristický stát“. A druhý důvod, mezinárodněpolitický, nám měl ukázat, že vojenské schopnost Ruska nejsou vyčerpány a je schopno opět udeřit kdykoli a kdekoli.“

Připomněl málo zmiňované, že ukrajinská protiraketová obrana se ukázala jako velmi účinná: „Včerejší data svědčí o tom, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila více než 50 % ruských raket letících na Ukrajinu,“ dodal Bříza, že jde o mimořádně úctyhodné číslo.

Dále zmínil, co říká na odhad bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého, který včera uvedl, že „Rusko spíše než jadernou zbraň použije termobarickou bombu“. „Termobarická zbraň je spíše zbraň lokálního charakteru, tedy její použití možné určitě je, ale v žádném případě by nepřinesla obrat ve válce,“ myslí si Bříza.

„Z vojenského hlediska má větší opodstatnění taktická jaderná zbraň. Ale nemyslím si, že jsme v situaci, že by Ruská federace, s velkou pravděpodobností, i s malou pravděpodobností, měla v tuto chvíli odhodlání použít jadernou zbraň,“ míní Bříza.

Rusko podle Břízy používá jadernou hrozbu proto, aby odvrátilo větší intervenci evropských států ve prospěch Ukrajiny. Má podle něj však vojenské předpoklady na to, aby jadernou zbraň použilo.

„Válka pro Rusko není úspěšná, dochází k selhání veškerých konvenčních struktur ruské armády. Ale ve strategických jaderných silách to tak rozhodně není. Ruské strategické jaderné síly za posledních dvacet let prošly generační obměnou. Jsou připraveny k okamžitému nasazení, jsou srovnatelné s těmi americkými. Dokonce ruská armáda disponuje mezikontinentálními balistickými raketami mobilního charakteru, které americká armáda vůbec nemá,“ dodal Vlastislav Bříza, bezpečnostní analytik, expert na jaderné zbraně.