"Nyní ta mise musí začít skutečně fungovat plnohodnotně, uvidíme, jaké přinese výsledky, a pak se můžeme začít bavit o nějakých nových aktivitách v jejím rámci," řekl Šedivý novinářům po dnešním semináři o euroatlantické bezpečnosti. O případném rozšíření aktivit se podle něj na půdě aliance nemluví. "Ne, zatím ne," odpověděl na dotaz.

Protipašerácká mise NATO podle slov Šedivého spočívá ve sdílení informací s tureckými a řeckými pobřežními autoritami a výměny informací s Frontexem. "My tam nemáme za úkol kohokoli zastavovat nebo vracet," zdůraznil. Poznamenal, že pokud lodě NATO zachytí nějaké plavidlo s uprchlíky, pak je vrátí do Turecka.

Šedivý očekává, že debata o efektivitě tohoto postupu by mohla být jedním z témat summitu NATO, který se koná na začátku července ve Varšavě. "V době summitu bude ta mise mít za sebou pět měsíců a bude na stole legitimní otázka nakolik to zapojení NATO přispělo k vyřešení problému," uvedl. Připustil také, že očekávání od této mise jsou poměrně vysoká.

Náměstek českého ministra zahraniční Jakub Kulhánek dnes upozornil, že další aktivita NATO ve vztahu k uprchlíkům není pravděpodobná. "Z té diskuse uvnitř aliance je teď zřejmé, že aliance nikdy nebude hrát dominantní roli při zvládání migrační krize," řekl Kulhánek.

Stejně jako Šedivý připouští, že migrační krize by mohla být tématem varšavského summitu, hlavní roli v jejím řešení však podle něj bude hrát Evropa. "Zůstává celkem zřejmé, že to hlavní břímě zvládání migrační krize musí nést Evropská unie a její členské státy," míní Kulhánek. Premiéři a prezidenti členských států EU se budou migrací společně zabývat za týden, kdy se v Bruselu sejdou na mimořádném summitu s Tureckem.

Z Turecka do Řecka už víc jak rok připlouvají denně nelegálně až tisíce lidí, kteří se chtějí usídlit v Evropě. Řecku se dlouhodobě nedařilo vysoké počty lidí prověřovat a rozlišovat válečné uprchlíky, kteří mohou žádat o azyl, a ekonomické migranty. Statisíce lidí tak nekontrolovaně procházely do dalších evropských zemí. Evropská unie chce problém řešit spoluprací s Tureckem, posílením ochrany vnějších hranic a funkčními registračními centry v Řecku.

S výzvou k zapojení NATO přišla na začátku února německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem v Ankaře. Následný souhlas ministrů obrany členských zemí aliance byl podle některých komentářů překvapivý.