Ve svém medailonku se Kostlán označuje jako publicista, hudebník, skladatel, textař a básník. Také tvrdí, že se dlouhodobě věnuje problematice menšin, extremismu, diskriminace a násilí z nenávisti. Před listopadem 1989 prý pracoval v různých dělnických profesích, po něm pak jako novinář a publicista. Je dlouholetým spolupracovníkem serveru Romea.cz.

Hned na úvod Kostlán vyjmenoval výroky o Gottovi, se kterými souhlasí. Předně výrok Zdeňka Lukeše z roku 2000 v Lidových novinách: „Tento zombie mě pronásleduje od dětství. Od poloviny 60. let kazí vkus už několika generacím.“ Kostlán k tomu dodal, že nikdy nepochopil, co se lidem na Gottově projevu líbí. „Romantické slátaniny plné falešného sentimentu, na úrovni jihoamerických telenovel se mohly doopravdy líbit některým jednodušším hospodyňkám, nikoli lidem rokenrolové generace, říkal jsem si,“ napsal. Ale dodal, že podcenil Gottovy začátky, kdy měl k dispozici „šlágry ze Semaforu“. Jenže pak prý stáhl své obdivovatele „do onoho odporného lakování světa narůžovo či nezřízeného fňukání nad vlastním osudem, do světa, v němž láska a lkaní o ní je pro byznys tím nejlepším artiklem“ a zkazil jim dle novináře vkus. Nicméně dle Kostlána to není otázka Gotta, ale celé pop music, která „žije z toho, že vydává nehorázné pitomosti za kvalitu“.

V otázce srůstání kultury a politiky Kostlán souhlasil s Milanem Kunderou, který Gotta označil za „idiota hudby“. „A tak to také bylo. Gotta jeho bezzásadovost přivedla až k otevřené podpoře komunistického režimu. Na shromáždění Anticharty popových umělců měl hlavní projev, z něhož přímo čišelo ono Kunderovské ‚my pomůžeme vám, vy pomůžete nám‘,“ dodává k tomu spolupracovník Romea.cz.