Anketa

Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?

Má

93%

Nemá

5%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 6978 lidí

Krymská platforma si klade za cíl zvednout mezinárodní reakci na probíhající okupaci ukrajinského Krymu a reagovat na rostoucí bezpečnostní hrozby či „zvýšit mezinárodní tlak na Kreml, zabránit dalšímu porušování lidských práv a chránit oběti okupačního režimu a dosáhnout hlavního cíle – deokupace Krymu a jeho mírový návrat k Ukrajině“.

Aktuální čtvrtý summit Krymské platformy předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal okomentoval s připomenutím, že ruská okupace Krymu v roce 2014 narušila bezpečnostní architekturu Evropy a stala se podnětem k eskalaci ruské agrese vůči Ukrajině. 

„Již tehdy začala válka, kterou provázelo kruté porušování lidských práv a první lidské oběti – smrt krymského aktivisty Rešata Ametova, umučeného Rusy, a ukrajinského vojáka Serhije Kokurina. Nerozhodná mezinárodní reakce vyvolala plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu, která se stala největším vojenským konfliktem v Evropě od druhé světové války,“ zaznívá při připomínce událostí z roku 2014 a tehdy ještě veskrze chladnou reakci Západu na ruský vpád.

Fotogalerie: - Pohlednice z Krymu

„Dnešní Rusko je režim, který se živí válkou, takže naší jedinou možností je dnes bojovat a zvítězit. Společně,“ uvedl Šmyhal, jenž měl též upozornit na význam „poskytování mezinárodní pomoci Ukrajině pro udržení bezpečnosti ve světě“.

Podle Šmyhala by aktuálně mezinárodní společenství mělo sjednotit své úsilí o realizaci „mírové formule“ a zvýšit ekonomický tlak na Rusko. Mezinárodní podniky ukrajinský předseda vlády vyzval, aby se stáhly z Ruska a ruského agresora též přestaly financovat.

Šmyhal se též vyjádřil, že je přesvědčen, že by se zmrazená ruská aktiva měla stát hlavním zdrojem pro poválečnou obnovu Ukrajiny. „Díky pomoci mezinárodních partnerů, zejména zemí G7, již pomáhají financovat rozpočtový deficit Ukrajiny, zásobovat armádu a obnovovat vše, co Rusko zničilo. Všechna tato aktiva by měla být zkonfiskována, aby byl agresor donucen plně uhradit škody způsobené Ukrajině,“ uvádí platforma dále.

Fotogalerie: - Stop ruské agresi

Podle mínění ukrajinského premiéra se Krym může stát centrem poválečné obnovy Ukrajiny a proměnit se v oblíbenou evropskou turistickou destinaci, důležitý dopravní koridor a energetické, zemědělské a technologické centrum Ukrajiny. Obnovený Krym by podle něj měl rovněž spolu se zbytkem Ukrajiny vstoupit do EU a NATO.

Na čtvrtý summit Krymské platformy ve středu do Kyjeva dorazil také předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a připomenul, že Ukrajina nesmí ztratit území pod nátlakem stejně jako my při mnichovském diktátu v září 1938.

„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘. Zastupoval jsem tehdy ČR a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ zdůraznil Vystrčil.

Miloš Vystrčil

• ODS
• PROFIL NENÍ POUŽÍVÁN.Případné dotazy na kontakty v Detailech
• předseda Senátu

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Dodal, že musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a že výsledky jednání musejí být pro Ukrajinu přijatelné.

Dorazil jsem do Kyjeva na summit Krymské platformy. ???? V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského „o nás bez nás“. Zastupoval jsem tehdy ČR a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe… pic.twitter.com/AYh4xkwVDp

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) September 11, 2024

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve vzkazu do Kyjeva uvedla, že ruská agrese proti Ukrajině trvá již deset let. „Ukrajinci statečně požadovali spravedlnost, demokracii a evropskou budoucnost. Rusko odpovědělo nezákonnou okupací poloostrova,“ připomenula dění na jaře 2014 po prozápadních protestech a svržení vlády Viktora Janukovyče.

Podle Leyenové „je jasné“, že Krym a Sevastopol patří Ukrajině. „Evropská unie se nikdy neunaví podporou územní celistvosti Ukrajiny,“ deklarovala.

Fotogalerie: - Petr a Ursula

Hovořila též o pronásledování krymských Tatarů dnes i v minulosti a zdůraznila, že Evropa stojí při Ukrajině a dokumentuje každý ze zločinů. „Společně zajistíme, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost,“ slíbila.

„Neboť mír bez spravedlnosti není žádným mírem. My Evropané chceme mír stejně jako Ukrajinci. Ale mír, který bude spravedlivý a trvalý. Skutečný mír je takový, který zajistí, že se válka nebude moci vrátit. Mír, který lidem umožní soustředit se na budoucnost,“ pokračovala. Právě proto je podle šéfky Evropské komise „jádrem našeho úsilí integrace Ukrajiny do Evropské unie“.

„Ukrajina se připojuje k velké rodině, která vám bude vždy krýt záda,“ zaznělo, načež Leyenová Kyjevu sečetla, že z Unie přišlo doposud na podporu více než 118 miliard eur. Díky financování pro Ukrajinu, které má být podle jejích slov zajištěno do roku 2027, „nás čeká ještě mnohem více“.

Fotogalerie: - Konference o Ukrajině

„Pokusy prezidenta Putina rozdrtit ducha Ukrajiny selhaly. Místo toho je Ukrajina silná. Naše národy si nikdy nebyly blíže. Společně vydržíme a zvítězíme, sjednoceni v našem odhodlání vytvořit svobodnou a demokratickou Ukrajinu,“ vyřkla Leyenová závěrem svého vzkazu a provolala Ukrajině slávu.

Slovy na podporu napadené země nešetřil ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V jeho vzkazu do Kyjeva podle agentury Anadolu zaznělo, že Ankara podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ prohlásil Erdogan ve videoposelství.

Fotogalerie: - Podpisy memorand a dohod s Ukrajinou

Turecký prezident poté zdůraznil, že navrácení Krymu Ukrajině je v souladu s mezinárodními právními normami, a hovořil též o ruské perzekuci krymských Tatarů. Právě ruská anexe Krymu podle Erdogana ještě více prohloubila utrpení obyvatel regionu.

Rovněž i on hovořil o míru. „Naším upřímným přáním je, aby válka skončila spravedlivým a trvalým mírem založeným na územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny,“ zdůraznil prezident více než 85milionové země, že Rusko nesmí počítat s odevzdáním ukrajinského území.

Agentura Anadolu připomíná, že krymští etničtí Tataři pokračují v boji za územní celistvost Ukrajiny proti ruské okupaci a Turecko od první chvíle považuje anexi poloostrova za nezákonnou. Erdoganova slova pak zazněla při 80. výročí násilného přemístění statisíců krymských Tatarů, což je událost, kterou Ukrajina označila za genocidu.

Psali jsme:

Unikl Scholzův plán: Ukrajinci nechají Rusům to, co už mají. Reakce nejsou pozitivní

VIDEO z útoku: Ukrajinci zasáhli základnu ruského letectva

Němci měli větší šanci dobýt Anglii, než má Ukrajina Krym. Analytik se vysmál nadějím

„Vraťte se domů a splňte povinnost.“ Generál Syrskyj vyzval ukrajinské muže v cizině