Svoboda úvodem rozhovoru podotkl, že on sám se nic nového o Ukrajině nedozvěděl.

‚To, že se budou bránit, že se budou srdnatě bránit, a že Rusové nemají šanci v tom smyslu, pokud chtěli uchvátit celé to ukrajinské území, nebo jeho významnou část a nastolit tam svoji kontrolu, to mě nepřekvapilo. To je prostě plně ve shodě s historickými instinkty toho národa. V tomto smyslu bych řekl, že role Volodymyra Zelenského je podružná. I když je to jistě tvář a postava nyní líbivá. Ti, kteří mu píšou projevy, to jsou mistři. A Zelenskyj to umí přednášet působivým způsobem a dělá to dobře. Ale chci jenom říct: Mnozí mají sklon psát a zároveň uzavírat jednu kapitolu ukrajinské historie. Já jako historik vím, že historie v čase přítomném je vždycky jenom takový mezičlánek. Že se to nějak vyvine a že každý má nějakou minulost, přítomnost a pak také přijde budoucnost. Takže Volodymyr Zelenskyj je ještě neuzavřená kapitola, pokud jde o Ukrajince samotné, já osobně bych byl překvapen, kdyby tam měla nastat nějaká pobělohorská sklíčenost, kdyby v případě nedejbože jejich porážky ten národ položil katům hlavu na špalek,“ poznamenal Svoboda. 

„Že Putin do té války půjde, jsem říkal. Ale že do ní půjde tímto způsobem, že skutečně on se odhodlá ke sveřepému a maximalistickému postupu, to znamená vezmu Kyjev, bude to dávačka, uneseme Zelenského... Já jsem si tohle nemyslel,“ dodal Svoboda.

Zelenskyj je v současné době vyzdvihován jako jeden ze základních hrdinů toho, co se děje – zkonstatoval moderátor Čestmír Strakatý.

„Nejenom jako česká rozprava, natož historiografie, ale i ta západní i ta světová, oni prostě chybují jednou věcí. Strašlivě se podceňuje ukrajinský celek ve smyslu té populace, ve smyslu té mentality. Já se domnívám, já si zaspekuluji, ale proč bych jako opakoval nějaké fráze, zkusíme to s něčím novým. Já se domnívám, že to okouzlení Zelenským, ta jeho bezmála beatifikace, že je vlastně projevem takového toho západního instinktu, toho podvědomí, kdy my jsme zvyklí, že národy jsou zpravidla reprezentovány svými vůdci, zatímco v tom ukrajinském případě ta historie, ty danosti ukrajinské ovlivňovala tím způsobem, že vždycky spíše ten vůdce je v jakémsi vleku toho národa, neřkuli je zbytečný, nadbytečný. On tomu třeba dává tvář, ale ten národ se... Ukrajinskou historii je třeba psát zdola, ne shůry,“ zmínil Svoboda, že Západ si situaci opticky usnadňuje. „Zelenskyj tomu nabízí přehlednou tvář a my si myslíme, že bez Zelenského by si Ukrajinci ani neškrtli. Ale možná je to spíše dost dobře naopak,“ dodal Svoboda, že rozhodně nechce ale snižovat váhu Zelenského autority.

„Česká média, česká veřejnost se probudily ze zimního spánku. Po mnoha letech, kdy se na tu Ukrajinu trestuhodně kašlalo. To, že se teď o tom takhle píše a že to trvá už čtvrtý měsíc, je to fajn. Ale je přece jen třeba myslet trochu strategicky. A to je zase to, že ta média se vždy zaměřují a chňapou po nějakém konkrétním soustu, mají to tunelové vidění, ale musí zvažovat určité dopady, a třeba i způsob, jak to bude zpracováno, jak to bude recyklováno na straně té veřejnosti. A tady já se obávám něčeho, co já si nazývám jako efektem nauzey. Bojím se toho, že při takové té vratkosti té v zásadě i české demokracie a veřejných nálad – a už se to děje i před mýma očima, mnoho lidí prostě pochopí, že je nyní nejvyšší čas se vymezit, teď je nejvyšší čas projevit svůj ostrovtip – a začnou tu ukrajinskou vlnu úplně negovat. To znamená, že tahleta akce vzbudí prudkou reakci,“ dodal David Svoboda.