V pátek večer si před kamery České televize stoupla osmička politických lídrů pro krajské volby v čele s dosavadním hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD). S ním dorazil debatovat Bohumil Šimek za hnutí ANO, občanský demokrat Jiří Crha, komunista Ivo Pojezný, lidovec Roman Celý, Jan Vitula stojící v čele kandidátky TOP 09 a Žít Brno, Jiří Hlavenka zastupující Zelené a Piráty a nakonec Martin Maleček z uskupení Starostové pro Jižní Moravu.

Zatímco Hašek označil Jihomoravský kraj za nejlepší region České republiky, Maleček byl podstatně kritičtější. „Jestliže jsou dnes lidé v kraji spokojení, měli by vzít v potaz, že region se potýká s nemalým zadlužením, čili žijeme na úkor budoucích generací,“ zdůraznil.

Kraj vede Michal Hašek už druhé volební období. Společně s lidovci.

Bolavá místa kraje. Nejde jen o školství    

Hned v úvodu někteří politici zvedli téma Zásad územního rozvoje, které nemá Jihomoravský kraj schválené jako jediný v České republice. Až se podaří vyřešit zásady územního rozvoje, hodlá kupříkladu Jan Vitula z TOP 09 řešit i další problémy. „Budeme se věnovat smlouvám s ParlamentnímiListy.cz a dalšími obskurními médii,“ ohlásil.

V první hodině se však političtí lídři věnovali především situaci na středních školách v kraji. A znovu se ozval Vitula. „Kraj se sice pouští do reformy školství, ale nikdo se moc nezabývá tím, zda jsou pak absolventi uplatnitelní na trhu práce. A tady se ukazuje, že nejsou,“ hřímal politik z TOP 09. Hašek oponoval, že se koalice zaměřila i na propagaci průmyslových škol a strojírenství, což je dnes velmi žádaná specializace. Crha připomněl, že v kraji proběhla optimalizace středních škol, ale především na úrovni ředitelství. „My si myslíme, že je třeba provést optimalizaci struktury toho školství,“ vyjádřil svou představu občanský demokrat.

Komunista Pojezný si posteskl nad tím, že už v roce 1996 byla přerušena pupeční šňůra mezi průmyslem a školami, když technické školy přešly zpod ministerstva průmyslu na ministerstvo školství. Maleček na tato slova navázal a varoval, že za pár let nebudeme mít dost automechaniků a jiných důležitých profesí. Ví to z rozmluv s občany. Doporučoval by proto vést studenty k určitým specializacím. Lidé by měli zase cítit, že řemeslo může mít zlaté dno. Lidovec Celý dodal, že kraj se opravdu snaží podporovat technické školy. Projevuje se to např. na vybavení škol. „Já sám jsem se učil na strojích z 30. let. Dnes mají studenti úplně jiné možnosti,“ pochvaloval si.  

Vitula nabídl odlišný pohled. „Ta doba se tak proměnila, že lidé potřebují co nejuniverzálnější obecné vzdělání, protože lidé změní práci desetkrát až patnáctkrát za život,“ je přesvědčen politik.

Inkluze jako démon

Hosté se dotkli i tématu inkluze, tedy začlenění co největších počtu dětí do standardního vzdělávacího proudu, pakliže na to budou školy připraveny. V tomto smyslu se vyjadřoval i Bohumil Šimek za hnutí ANO Andreje Babiše. Přítomní lídři se však shodli i na tom, že speciální školy je třeba zachovat, protože ne všechny děti lze zapojit do standardního vzdělávacího proudu.

Do debaty rázně vstoupil i Hašek. „Tady se z inkluze dělá zbytečně démon. Chytly se toho bulvární noviny a Blesk psal o inkluzi každý den. Za týden tu byli všichni experty na inkluzi, jako když se hraje mistrovství světa v hokeji a každý tomu rozumí,“ zlobil se hejtman. Jan Vitula znovu nabídl opačný pohled. „Já mám v rodině tři kantory. Musím říci, že inkluze je opravdu strašák pro kantory. Je to opravdu problém. Ono tady došlo k takovému socialistickému plánování. Tady se řeklo, uděláme inkluzi a ono to nějak půjde,“ rozčílil se Vitula.  Obratem doplnil, že by Česká republika mohla jít cestou Finska, kde snížili počet žáků ve třídách a učitelé mají více času se jim věnovat. Občanský demokrat Crha přikyvoval a stavěl se proti takto prováděné inkluzi podobně nekompromisně. Lidovec Celý mírnil napětí, když poukazoval na to, že v současném systému jde v prvé řadě o to, jaké rozhodnutí učiní rodiče.