Již k dnešnímu dni je podle Šnajdárka připravena možnost testovat až 18 tisíc lidí denně, v případě potřeby je možné zvýšit kapacitu až na 30 tisíc. „Také reálné kapacity krajských hygienických stanic mohou být zvýšeny, je tam ještě rezerva oproti těm číslům, které teď jsou,“ uvedl Šnajdárek s tím, že v současnosti je systém nastaven na trasování až 700 pacientů.

Ten systém je připraven na případný podzimní nárůst, jsme schopní navýšit kapacity v rámci 24 hodin,“ ubezpečil v rozhovoru pro Radiožurnál. Poté Šnajdárek vychvaloval celý projekt chytré karantény, který podle něj umně propojuje veškeré potřebné oblasti. „Je to systém, který propojuje krajské hygienické stanice, lékaře, odběrové laboratoře, zástupce pojišťoven, zdravotnických zařízení,“ vyjmenoval Šnajdárek s tím, že každý má svoji definovanou roli.

„Cením si hlavně zapojení praktických lékařů, ti jsou pro nás klíčoví, protože indikují nemoc,“ řekl Šnajdárek a poradil lidem, jak se v případě možných příznaků chovat. „Když je vám špatně, volejte na krajskou hygienickou stanici nebo svému praktickému lékaři. Ten by měl vypsat elektronickou žádanku na test,“ radil s tím, že do systému by měli být zapojeni i další lékaři jako pediatři.

Šnajdárek apeloval především na osobní zodpovědnost všech občanů, zejména v případě podezření na setkání s nakaženým. „V první řadě je všechno o naší osobní odpovědnosti, hygienická stanice nemůže řešit všechny kontakty, řeší se hlavně ty první kontakty,“ vysvětlil Šnajdárek, proč si lidé mnohdy zbytečně stěžují, že se jim hygienici neozvali.

I projekt chytré karantény podle Šnajdárka má nedostatky, zejména v digitalizaci celého systému. „Ale hodně jsme na tom pracovali, aby se lidé vždy dovolali na hygienu a stoupl počet vyřízených telefonátů. Zřídila se nová linka, kam by se člověk měl vždy dovolat v případě kontaktu s nakaženým,“ pokračoval Šnajdárek s tím, že hygienické stanice jsou přetížené. „Denně dnes stanice třeba v Praze řeší až 600 dotazů, které se netýkají přímo trasování nakažených, ale třeba možnosti vycestovat do zahraničí,“ dodal.

Komentoval i zmatky, které provázely v minulém týdnu dvojí vyhlášení plošných opatření, jež vejdou v platnost v září. „Ta plošná opatření, to je prevence, chytrá karanténa nemůže nahradit všechna plošná opatření. Ale je pravda, že některé věci byly nešťastně komunikovány,“ uznal Šnajdárek s tím, že opatření byla přijata na základě dat z celého systému chytré karantény. „Ta data ale mohou být vykládána různě, vždyť se leckdy neshodnou ani epidemiologové,“ bránil nerozhodnost ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) s tím, že k přehodnocení původního plánu došlo i na základě tlaku veřejnosti.

Nakonec Šnajdárek připomněl také chystaný projekt semafor, který bude zveřejňovat aktuální informace o počtu nakažených a také predikce v jednotlivých krajích. „Jsou tam jasně nastavená kritéria, podle kterých se budou přijímat opatření v regionech,“ dodal.