Evropská unie a Ukrajina prosazovala, aby byla v rámci třetího výročí ruské agrese proti Ukrajině přijata v OSN rezoluce jednoznačně označující Rusko za agresora. Administrativa Donalda Trumpa navrhla alternativní rezoluci, kde Rusko není označeno jako agresor a kde je řečeno, že nejzásadnější věcí je dosažení míru. Kdo je agresor, není v této alternativní rezoluci podstatné. A jak to dopadlo? Agentura Reuters napsala, že Rada bezpečnosti OSN kývla na americký návrh.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzija uznal „konstruktivní změny“ v postoji USA ke konfliktu. Řekl radě, že usnesení není „ideální“, ale „výchozí bod pro budoucí úsilí o mírové urovnání“.

193členné Valné shromáždění však opakovaně podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a volá po spravedlivém, trvalém a komplexním míru v souladu s Chartou OSN. Američanům se nepodařilo Valné shromáždění přesvědčit, aby přijalo stejnou tříodstavcovou rezoluci přijatou Radou bezpečnosti.

Americká rezoluce zdůrazňuje ztráty na životech v „rusko-ukrajinském konfliktu“, opakuje, že cílem OSN je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost a mírové urovnání sporů a vyzývá k rychlému ukončení konfliktu a trvalému míru.

Rezoluce Rady bezpečnosti jsou považovány za závazné, zatímco rezoluce Valného shromáždění nikoli. Rezoluce Valného shromáždění však mají politickou váhu a odrážejí globální pohled na válku.

Rada bezpečnosti přijala rezoluci USA 10 hlasy z 15, zatímco Francie, Británie, Dánsko, Řecko a Slovinsko se zdržely hlasování. Rusko hlasovalo pro poté, co jej nedokázalo upravit a vetovalo evropské nabídky na přidání jazyka podporující Ukrajinu.

Ruská státní agentura TASS upozornila, že USA se zdržely hlasování u všech pozměňovacích návrhů.

Britská veřejnoprávní BBC konstatovala, že „USA stojí na straně Ruska v rezolucích OSN o Ukrajině“.

„USA se dvakrát postavily na stranu Ruska v hlasováních v OSN u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, čímž zdůraznily změnu postoje Trumpovy administrativy k válce,“ napsala BBC.

„Tato rezoluce nás staví na cestu k míru. Je to první a zásadní krok, na který bychom měli být všichni hrdí,“ prohlásila americká velvyslankyně při OSN Dorothy Sheaová. „Nyní toho musíme využít k vybudování mírové budoucnosti pro Ukrajinu, Rusko a mezinárodní společenství.“

Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová radě sdělila, že na podmínkách míru na Ukrajině záleží a musejí „vyslat zprávu, že agrese se nevyplácí“. „To je důvod, proč nemůže existovat rovnocennost mezi Ruskem a Ukrajinou v tom, jak tato rada označuje tuto válku. Máme-li najít cestu k udržitelnému míru, musí mít rada jasno v původu války,“ řekla.

Z francouzské strany zaznělo obdobné vyjádření.

Ukrajinská strana na půdě OSN zdůraznila, že nejde jen o ruskou agresi vůči Ukrajině, ale v konečném důsledku o právo každé země zvolit si vlastní cestu bez ohledu na to, co si o tom myslí sousední země.

Pozměněná rezoluce navržená v USA získala ve shromáždění 93 hlasů pro, zatímco 73 států se zdrželo hlasování a osm hlasovalo proti. Rusko neuspělo ve snaze pozměnit americký text tak, aby obsahoval odkaz na „hlavní příčiny“ konfliktu. Rezoluce navržená Ukrajinou a evropskými zeměmi prošla 93 států podpořilo návrh, 65 se zdrželo hlasování. 18 států aktivně hlasovalo proti. Spolu se Spojenými státy, některé další země, které hlasovaly proti, byly Rusko, Severní Korea a Izrael.

Psali jsme:

Drulák: Češi nad Ukrajinou zlomili hůl. Toto by teď mělo přijít

Čvančarová, Pavel i „krásně oblečený mladík“ po akci za Ukrajinu čelí zlému srovnání

Putin do Haagu, vyzval Rychetský. Potřebujeme společnou akci za kulturní Evropu

Americký diplomat naznačil ukrajinskou dohodu: Ustoupí obě strany, to Trump dovede