Jourová prosazuje veřejné rejstříky, kdežto český senát tento týden schválil aktuální novelou neveřejné rejstříky skutečných vlastníků firem. „Stalo se to, co se po členské zemi chce v rámci čtvrté směrnice, že tam mají přístup leckteré orgány,“ zmiňuje Jourová.

Přitom ve veřejných rejstřících by si mohli podnikatelé zjistit více informací. „Česká republika však není jedinou zemí, která takto postupuje,“ dodala s tím, že přišla s návrhem otevřenosti. „Úplné otevření rejstříků pro mě nebylo jednoduché rozhodnutí. Jsme tady v silném konfliktu toho, na co má právo veřejnost a kde je ochrana soukromí a ochrana soukromého vlastnictví,“ sdělila. 

„Nejsem úplně šťastný, jak to dopadlo,“ řekl k rozhodnutí senátu Ondráčka. „Pokud budou rejstříky otevřeny jen orgánům, reagují jen na podnět. Kdežto v případě otevření veřejnosti to mohou vypátrat investigativci či média,“ zmínil Ondráčka. „Důležité je, že to, co se přijalo, je krůček k tomu, aby se anonymita vlastnictví snižovala. Firmy budou mít povinnost ty údaje poskytovat, i když budou neveřejné. Budou následovat případně i sankce,“ podotkl Ondráčka.

Jourová se nyní snaží v této oblasti o směrnici, kterou by národní členské státy musely přenést do svých legislativ. „Jsou tam i cesty, jak zamezit teroristům přístup k finančním prostředkům. A i Panama papers nám pomohly, neboť ony jsou silným důvodem, který nám pomohl,“ zmínila celosvětovou kauzu. „Budu muset samozřejmě jednat i s ministerstvem financí, chci vůči České republice používat standardní metody vyjednávání,“ řekla s tím, že nepočítala s odporem ve vlasti, neboť v hnutí ANO mají zájem o transparentnost.