Před nedávnem se na veřejnosti objevila iniciativa, nazvaná Mír a spravedlnost. Jejími iniciátory byli (v abecedním pořadí) vědec Václav Hořejší, exministr Jan Kavan a Matěj Stropnický. Tato pro mnohé nečekaná trojice přišla s textem, který rozhodně neobhajuje žádné válečné aktivity kohokoli kdekoli, naopak vyzývá všechny bojující strany – dnes jde o Ukrajinu a Rusko, zítra může jít o kohokoli, včetně nás – aby usedly k jednacímu stolu a jednaly o míru.

Výzva Mír a spravedlnost obsahuje také soubor požadavků směřovaných na naši vládu, která se v dnešním konfliktu na východě angažuje velmi silně a aktivisticky. Chce po ní mj. ukončení podpory, rétorické i materiální, směřované do válčícího regionu a také přehodnocení dopadů této válečnické aktivity na naše obyvatele, např. v důsledku různých sankcí, které dopadají na životní úroveň lidí u nás mnohem více, než by plnily nějaký jiný, „vyšší“ účel.

Výzva Mír a spravedlnost právě přichází s novým formátem oslovení veřejnosti. S podcastem symbolicky nazvaným Náměstí míru. Jeho součástí bude obvykle vstupní slovo Matěje Stropnického, pak aktuální glosy a komentáře a konečně v průměru dvacetiminutový rozhovor s významnou osobností z okruhu tvůrců, petentů či sympatizantů myšlenek, s nimiž výzva přichází.

Stropnický hned v úvodu prvního dílu oznámil, že ve spolupráci s Danielem Veselým ze serveru Britské listy, bude zpovídat osobnosti, „které si přejí víc mír, než vítězství jedné strany“. Podle svých vlastních slov chtějí Stropnický a Veselý s hosty debatovat také o tom, jak se válka vyvíjí a jak o ní informují média. A napoprvé zpovídal svého kolegů a spolutvůrce výzvy profesora Václava Hořejšího.

„Pane Hořejší, vy jste tuto iniciativu, dá se říct, že spáchal se dvěma dalšími kolegy – panem Stropnickým a panem Kavanem. Já jsem si ale ve vašich vystoupeních všiml, že vy se tak trochu lišíte,“ začal Daniel Veselý své první vysílání v tomto podcastu.

„My všichni tři rozhodně nejsme, jak se říká proruští. Rozhodně akcentujeme to, že to, co udělalo Rusko proti Ukrajině je nepochybně akt agrese proti suverénnímu státu. I přestože to mělo nějaké kořeny a že tu minulost nemůžeme nijak podceňovat. Do jaké míry byla oprávněná ta rekce na onu minulost. Tu reakci já považuju za nepřijatelnou,“ začal Hořejší.

Upozornil že Rusko utrhlo kus území Ukrajiny a připojilo ho ke svému území, což se obhajuje jen velmi těžko.

Poté si postěžoval, že v Česku se objevuje málo kritických článků k válce.

„To považuji za úplně skandální,? zlobil se Hořejší. „Docela mi vadí, že velkou podporu tomu válečnému řešení projevuje naše mladá generace. To mě hrozně štve,“ pokračoval host podcastu. Lidé se podle jeho názoru často bojí vyjadřovat své názory, aby neměli problémy v rodině, případně v zaměstnání. Upozorňoval také, že v Německu má podobná iniciativa stovky tisíc podpisů, zatímco petice trojice Stropnický – Hořejší a Kavan má jen něco přes 15 tisíc podpisů.

V budoucnosti vidí dva pozitivní body. První bude role Číny v tom konfliktu a v jednáních o míru.  Druhým je podle Hořejšího volební situace v USA, protože dnes opoziční republikáni dnes často dávají najevo, že Ruskou agresi na Ukrajině nepovažují za prvořadý problém Spojených států.

„A pokud jde o naši vládu, tak ta vždy udělá to, co udělají Spojené státy,“ nechal se slyšet Hořejší.

Osobně se obává, že se válka na Ukrajině promění v zamrzlý konflikt, byť sem tam slyší nějaké signály, že by se letos mohla ruská agrese nějak pohnout a skončit. Už proto, že ve válce umírá mnoho Ukrajinců, další Ukrajinci jsou zraněni. A toto by mělo skončit. Tak to vidí Hořejší.