Ke covidu se dnes podle profesora Berana přistupuje jako ke každé jiné respirační chorobě. „Lidé, kteří prodělávají covid v posledních dvou letech, si uvědomili, že toto onemocnění probíhá u 99 procent populace v podstatě velmi lehce a že rozhodnutí Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí z loňského roku, abychom považovali covid-19 za běžnou respirační nákazu, bylo naprosto správné,“ uvádí v rozhovoru pro Rádio Universum.

Ukazuje se však, že covid slábne a současné mutace už nenapadají plíce. V případě vysoké horečky, teploty, bolesti v krku, bolesti hlavy je možné brát isoprinosin a aspirin, dodává Beran. Každý, kdo prodělal covid-19, má podle epidemiologa už dobrou buněčnou imunitu, která vytváří ochranu i vůči budoucím infekcím nebo změněnému viru.

Beran tuto skutečnost považuje za hlavní důvod, proč už lidé nestojí o očkování: „To, že se lidé nechtějí nechat očkovat, nepramení z toho, že by tady existovala nějaká klika lidí, kteří by říkali: ,Očkování je úplně špatné!', a věřila tomu většina populace. Ale jde spíš o to, že na populační úrovni má většina lidí s touto vakcínou nějakou negativní zkušenost. U někoho mohla tato vakcinace proběhnout dobře, ale u někoho třeba s tím, že prodělal covid, a ještě se nechal očkovat, takže reakce mohla být vyšší,“ vysvětluje si, že v populaci všeobecně akceptace této vakcíny klesá, kvůli vysoké diseminaci negativních účinků této vakcíny.

Zároveň Beran uvedl, že by si velmi přál, abychom se u vakcín proti covidu, mRNA vakcín, někdy dozvěděli o jejich skutečných kladech a záporech. „Když se podíváme na česká data z aplikace těchto vakcín, řekněme druhých, třetích dávek, tak je vidět, že tato vakcína nemá ochranu delší než je 60 dnů. Proč tomu tak je? A proč by se měli lidé nutit co 60 dnů k vakcinaci? To je naprosto nesmyslné. A to nemluvíme o bezpečnostních datech, a podobně,“ pozastavuje se profesor.