Podle Jurajdy nejsou vládní opatření dostatečná, protože lidé se chovají nezodpovědně a v rámci možností se stále setkávají a virus šíří. „Vláda se snaží omezit sociální kontakty mezi námi všemi. Tak nejvíc, jak to jde, bez toho, aby byla nucena zavřít podniky, protože tomu se nejvíce brání. A že ty kontakty je potřeba omezit, to vyplývá z epidemiologických dat, která ukazují, že se jako společnost chováme pořád podobně jako někdy v červnu, ale ne jako v dubnu nebo na začátku května,“ říká v rozhovoru na serveru Seznam Zprávy.

Vláda prý navíc měla co nejtvrdší opatření zavést mnohem dříve, protože postupné zavádění se ukázalo jako neúčinné a devastující pro ekonomiku. „Základní princip boje s touto epidemií je v tom, že čím dříve opatření uděláte, tím kratší může mít trvání, než se dostanete k tomu rozvolňování. Čím víc se vám ten vlak z kopce rozjede, tak tím bolestivější je ho zpomalit,“ uvažuje ekonom.

Problém vidí také v tom, že vláda ztratila důvěru a lidé opatření neberou tak vážně jako na jaře. „Celá naše společnost nereaguje dohromady tak, jak reagovala na jaře, kdy jsme si řekli: tak teď půjdeme všichni do toho a společně vyhrajeme. Teď už jsme roztržení na dva tábory. A to je epidemiologicky hrozně drahé,“ všímá si Jurajda.

Například noční zákaz vycházení je podle něj snahou zabránit lidem, aby navštěvovali skryté bary a restaurace, které by také měly být zavřené, ale i sdružovat se v domácích podmínkách. „Je to cesta, jak zamezit lidem, aby se jakýmkoliv způsobem dokázali dostat do té jedné místnosti, kde třeba navíc budou konzumovat alkohol,“ říká Jurajda.

Jurajda si myslí, že nejdůležitější teď pro vládu bude rozhodování, jak postupně restrikce uvolňovat, aby se šíření covidu-19 zase nezvýšilo. „Až se dostaneme do situace, kdy už budeme uvažovat o tom rozvolnění, co pustíme dřív a za jakých podmínek, tak tam bude naopak velmi důležité, aby ty detailní podklady byly. Důležité je mít schopnost pochytat ta lokální ohniska, aby hráz znovu nepřetekla. My jsme proto včera v Národní ekonomické radě vlády diskutovali, jak podpořit epidemiologicky zodpovědné chování domácností, lidí i podniků,“ hovoří Jurajda o systému možné podpory podniků, vyžadujících home office nebo finanční podpoře firem, aby samy testovaly své zaměstnance pomocí antigenních testů.

Antigenní testy jsou podle Jurajdy budoucností testování, protože mají rychlé výsledky, a dá se tak otestovat celé případné ohnisko. „Hygienici na tom ještě pracují, ale v principu to funguje tak, že k vám do domova pro seniory, podniku nebo školy přijede zdravotní personál, sestřička nebo někdo, kdo je vyškolený na nabírání vzorku. Ten náběr se vyhodnotí za 15 minut a test přitom stojí od 150 do 300 korun od různých výrobců. Sestřička vzorky nabere, vyhodnotí a za dvě hodiny nebo ještě v ten den odjíždí a vy víte, zda v tom místě lokální ohnisko máte, nebo ne,“ říká Jurajda, podle kterého by se u menších firem mohl na placení testů podílet stát.