„Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, chtěl bych hned na začátku svého komentáře říci, že za hlavního viníka rozpoutání nové studené války mezi Západem a Ruskem považuji ruského prezidenta Vladimira Putina. V těchto dnech je důležité takovou poznámku předem zmínit, abyste nebyli označeni za Putinova příznivce,“ píše v úvodu Schult a zmiňuje vyjádření ukrajinského prezidenta Petro Porošenka, který v rozhovoru pro německou televizi ZDF hovořil o záměru uspořádat ve své zemi referendum o vstupu do NATO.

Schult v této souvislosti kritizuje následnou reakci generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. „Nenapadlo ho nic lepšího, než Porošenkovo rozhodnutí podpořit a dodat, že rozšiřování NATO by neměla řešit žádná země, která není součástí tohoto paktu,“ cituje Schult vyjádření Stoltenberga nepřímo adresované směrem k Rusku. Schult přitom považuje jakoukoli zmínku o možném členství Ukrajiny v NATO doslova za hru s ohněm.

Podle Schulta se nepotvrdil odhad kancléřky Merkelové, která Stoltenberga navrhla do jeho nové funkce s vidinou, že bude bývalý norský premiér zastávat méně radikální protiruské postoje než jeho předchůdce Rasmussen. „K dosažení klidu nijak nepřispívá ani vojenský velitel NATO Philip Breedlove. Nerozumím tomu, proč se musí nejvyšší velitelé sil NATO neustále vyjadřovat ke členství Ukrajiny, když na druhou stranu vojenské řešení celé krize vylučují. Nebylo by tedy lepší, kdyby raději mlčeli?“ táže se Schult.

celý článek v angličtině máte k dispozici ZDE

Schult je přesvědčen, že podobné aktivity pouze nahrávají Putinovi v jeho tvrzení o expanzivní politice NATO. Naráží ale na druhou stranu i na to, že ruský prezident si často protiřečí. „Putin kdysi zmínil, že pokud Evropská unie do svých řad přijme Ukrajinu, Rusko to přivítá. V loňském roce však tento svůj postoj překvapivě změnil,“ poukazuje Schult s tím, že to na věci nic zásadního nemění. „Členství Ukrajiny v NATO však pro Putina nikdy nebylo představitelné. I když se severoatlantická aliance soustředí na obranu, je to přece jenom stále vojenský pakt,“ upozorňuje Schult.

Podle Schulta je přijetí Ukrajiny do NATO diskutabilní i z toho důvodu, že takovou variantu podporují pouze pobaltské státy a Polsko. „Ostatní státy se drží zásady, že nově příchozí člen by měl být pro alianci přínosem. A je opravdu těžké najít nějaká pozitiva, která by NATO jako celek se vstupem Ukrajiny získal,“ tvrdí Schult a dodává, že v tomto ohledu lze Porošenkovi odpovědět pouze jedním způsobem. „Jak již zmínil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, Ukrajina může být partnerem NATO, nikoli však jeho součástí. Členství Ukrajiny v NATO jednoduše není na pořadu dne,“ uzavírá Schult.