Osvědčení nyní požaduje po členech budoucí vlády prezident Miloš Zeman. Problém by s tím mohl mít šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se soudí kvůli vedení ve svazcích někdejší Státní bezpečnosti se slovenským Ústavem paměti národa.

Klaus uvedl, že jako prezident jmenoval desítky ministrů a ve všech případech měl předem v ruce jejich negativní lustrační osvědčení. "Nikdy nebylo nutné po kandidátech na členy vlády toto osvědčení nějak speciálně vyžadovat, protože jeho předložení bylo vždy považováno za automatickou samozřejmost," napsal.

Na začátku 90. let prý sice Klaus nepatřil k největším zastáncům lustračního zákona a zvažoval, zda se zákon nezaměřuje jen na malé ryby, ale lustrace byly potřebné. "Bylo jasné, že bez nějaké formy ochrany státní správy před strukturami komunistické moci se neobejdeme. Lepší zákon tehdy nikdo nevymyslel," sdělil. "A nevymyslel jej ostatně nikdo ani dodnes. Proto zůstal zákon v platnosti a jeho účinnost byla několikrát prodloužena," doplnil.

Zákon výjimky nepřipouští

Lustracemi chtěli poslanci počátkem 90. let ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nynější prezident Zeman podle Lidových novin (LN) nejmenuje ministrem nikoho bez negativní lustrace. "Žádné výjimky zákon nepřipouští a prezident splnění všech podmínek pro jmenování členů vlády vyžadoval a nadále vyžaduje," řekla LN mluvčí Hradu Hana Burianová.

Podle listu je to vzkaz pro případ, že by se členem koaliční vlády se sociálními demokraty a lidovci měl stát šéf ANO Babiš. StB o něm totiž vedla svazek jako o agentovi, podle Babiše ale neoprávněně.

Podle právníků není lustrační zákon jednoznačný. U vlády povinná lustrace výslovně stanovena není, řekl LN proděkan olomoucké právnické fakulty Filip Dienstbier. Podle bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorky Elišky Wagnerové je vláda politický orgán, na který se zákon nevztahuje, ale ministři fungují jako správní orgány, jichž se týká.