Šetření agentury Reuters mezi třiceti největšími firmami z německého akciového indexu DAX ukázalo, že zaměstnání u nich našlo zhruba šedesát tři uprchlíků. Nemusí se však jednat o přesná čísla, protože některé firmy považují za diskriminační ptát se žadatelů o zaměstnání na to, zda jsou uprchlíci či nikoliv, a tak nevědí, zda a kolik jich zaměstnávají.

Uprchlíkům brání ve výraznějším prosazení na pracovním trhu několik překážek. Firmy dle Reuters poukazují na nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka, chybějící kvalifikace či nejistotu získání trvalého pobytu. Většina německých společností proto upozorňuje, že je zkrátka příliš brzo očekávat, že zaměstnají větší množství uprchlíků.

Celý článek v angličtině ZDE

„Okolo osmdesáti procent žadatelů o azyl není dostatečně kvalifikováno a nejsou dostatečně zběhlí v němčině, takže jim v prvé řadě nabízíme takové pracovní pozice, které nevyžadují technické znalosti či vysokou úroveň komunikace v němčině,“ uvedl pro Reuters mluvčí německé přepravní firmy DHL.

„Naše zkušenosti ukazují, že trvá minimálně osmnáct měsíců pro kvalifikovaného uprchlíka projít azylovou procedurou a naučit se němčinu na takové úrovni, aby se mohl ucházet o práci,“ vysvětlil mluvčí Deutsche Telekom, podle něhož firma plánuje dát tento rok šanci zhruba sedmdesáti pěti uprchlíkům.

Jiné velké německé společnosti, hlavně ty působící ve finančním nebo leteckém sektoru, konstatují, že je pro ně prakticky nemožné zaměstnat uprchlíky. Odkazují se přitom na různá omezení, jako je potřeba ověřit si zevrubně minulost potencionálních zaměstnanců, což lze v případě uprchlíků jen velice těžko.