„Postupně a pak najednou,“ tak odpovídá postava v románu Ernesta Hemingwaye na otázku, jak se bankrotuje. Z finančního trhu tento rok nepřicházejí dobré zprávy. A výjimkou není ani podzim. Některá média mluví dokonce o masakru, konkrétně na trhu s vládními dluhopisy.

Jak uvádí například server Business Insider, výnosy na desetiletých vládních dluhopisech dosáhly minulou středu šestnáctiletého maxima, protože investoři se domnívají, že FED (Federální rezervní systém – pozn. red.) bude držet současnou úrokovou míru až do roku 2024, aby skončila pokračující inflace. Za posledních 18 měsíců tak FED zvýšil cenu půjček ze skoro nuly na 5 %, což je nejrychlejší utáhnutí opasků od 80. let minulého století. Ale index spotřebitelských cen je stále vyšší, než je obvyklý cíl dvou procent. A podle průzkumů si jeden ze tří obchodníků s cennými papíry myslí, že úroková míra půjde ještě výš a do června roku 2024 nespadne. Tento pesimismus pak vede k tomu, že se investoři zbavují starých dluhů, které mají nižší míru výnosnosti.

Naopak u nových dluhopisů výnosy stoupají. Ve středu u třicetiletých dluhopisů amerického ministerstva financí překročily pět procent. Na této úrovni nebyly od finanční krize v roce 2008. Padají také ceny akcií, indexy Nasdaq a S&P 500 od 31. července poklesly o 7 %. Naopak kurz dolaru vůči šesti dalším měnám roste, opět kvůli vysoké úrokové míře. Navíc je vnímaný jako bezpečná investice.

Staré vládní dluhopisy jsou pak ztrátové. Jak uvádí agentura Bloomberg, ztráty na nich začínají připomínat některé nechvalně známé historické momenty na finančním trhu. Od března 2020, kdy dosáhly svého maxima, spadly desetileté dluhopisy o 46 % a třicetileté dokonce o 53 %. Což není příliš vzdálené od přelomu tisíciletí, kdy praskla tzv. internetová bublina a vládní dluhopisy tehdy letěly dolů o 49 %.

„Abych byl upřímný, už jsem si nemyslel, že někdy uvidím 5 % na desetiletém dluhopisu. Nějak jsme se zasekli v tom pokrizovém prostředí, kdy si každý myslel, že úrokové míry zůstanou nízké,“ uvedl  Thomas di Galoma, jeden z šéfů finanční firmy BTIG.

Podle CNBC začal „masakr“ na finančních trzích už v úterý, poté, co byla zveřejněna čísla z úřadů práce, kdy se ukázalo, že počet volných míst vzrostl, což ovšem znamená, že poroste i tlak na růst mezd a s ním i inflace. Z toho pak vycházejí obavy obchodníků, že vysoké úrokové míry zůstanou.

Hlavní stratég firmy LPL Financial Quincy Krosby k tomu uvedl: „Velká část ekonomiky se rozvíjela kvůli nulovým nebo negativním úrokům. Teď se adaptuje na něco, co je historicky řečeno normální.“ CNBC k tomu poznamenává, že po patnácti letech se normální zdá nenormální.

Velké riziko podle televize nesou banky, jak se už ukázalo u Sillicon Valley Bank. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku byly jejich celkové ztráty 558,4 miliardy dolarů (12,98 bilionu korun), tedy o 8,3 % procenta výše než v prvním čtvrtletí. A z této sumy byly 309,6 miliardy právě vládní dluhopisy. Veterán z Wall Streetu Larry McDonald pak očekává, že tato čísla půjdou ještě výš. Pokud banky budou muset tyto ztráty pokrýt, donutí je to prodávat akcie, což dle McDonalda byl důvod, proč v úterý akcie bank poklesly v ceně o dvě procenta.

Spotřebitelé pak pocítí následky na hypotékách a úvěrech. 36 % bank uvedlo, že zvýšilo nároky na půjčky, což je číslo, které odpovídá recesím, uvádí CNBC. A kromě toho, starosti dělá i dluh Spojených států, který činí 120 % HDP a jeho obsluha má vyjít na 663 miliard dolarů v tomto roce a 745 miliard v následujícím (15,41 a 17,32 bilionů korun).

Dle televize se zahraniční investoři do nákupu amerických vládních dluhopisů tak nehrnou. Čína se zbavila 17 %, tedy 175 miliard dolarů, za poslední rok. A dluhopisy už nekupuje ani FED, který od června roku 2022 nereinvestuje výnosy ze splacených dluhopisů do dalšího nákupu. Takže nyní drží o 800 miliard dluhu americké vlády méně.

Podle McDonalda už úroková míra nahoru nepůjde. „To by bylo moc bolestivé. Takové kroky jsou bolestivé a FED začíná zjišťovat, kde jsou zakopané mrtvoly,“ komentoval těžkosti americké ekonomiky.

K americké ekonomice se vyjádřil také německý ekonom Holger Zschaepitz a z Česka Lukáš Kovanda. Zschaepitz cituje z článku Bloombergu, podle kterého je prodej vládních dluhopisů nejhorší od roku 1787, tedy od doby, kdy USA byly ještě v plenkách. Čísla se zakládají na údajích, které nedávno získala Bank of America.

„Masakr z trhu s dluhopisy – kde je panika horší než kdy jindy– se šíří a důsledky jsou hodně ošklivé. Masivní deficity, kam se podíváš – důsledek republikánských daňových výjimek a demokratických investic do zelené energie – se zdály v pořádku, když měl FED úrokové sazby na nule a nakupoval desítky miliard dluhopisů každý týden. Peníze zadarmo zamaskují skrytí problémů. Ale se současnou mírou 5 % začne ta matematika být složitější,“ podotkl.

„Spojené státy mají problém. Investoři se jejich dluhu zbavují s největší vehemencí od roku 1787. Amerika tak musí nabízet vyšší a vyšší úrok, aby jí vůbec půjčili. Pokud úrok na desetiletém dluhopisu USA překročí úroveň 5 %, nelze vyloučit vážnou krizi. Éra levných peněz končí; utopena v dluhu a deficitech, které notně přiživila,“ říká pak Kovanda.

A vysvětluje: „Podstatou problému je fatální selhání centrálních bank celého Západu, které v uplynulých patnácti letech pod záminkou boje s domnělým strašákem deflace vypěstovaly u politiků – a následně jejich voličů – závislost na droze levných peněz a levného dluhu. Lidé na Západě tak v nikdy neviděné míře a plošnosti dostávají peníze i tehdy, když nepracují, nebo tehdy, když sice pracují, ale jejich činnost nemá žádný celospolečenský přínos, ba může působit rozkladně a společnost ve skutečnosti rozleptávat. Dluh morálce nesvědčí; tím méně dluh přebujelý.“

Worst treasuries selloff since 1787 marks bond-vigilantes return: Carnage from the bond market—where the rout is worse than anything you’ll find in the history books—is spreading, and the implications are nasty. Massive deficits as far as the eye can see—the result of the… pic.twitter.com/jCPYtEUWxg

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) October 8, 2023

Spojené státy mají problém. Investoři se jejich dluhu zbavují s největší vehemencí od roku 1787. Amerika tak musí nabízet vyšší a vyšší úrok, aby jí vůbec půjčili. Pokud úrok na desetiletém dluhopisu USA překročí úroveň 5 %, nelze vyloučit vážnou krizi. Éra levných peněz končí;… pic.twitter.com/Zf9Z3nAMZR

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 8, 2023