Impulzem ke svolání demonstrace na náměstí Svobody v Brně bylo pro stranu Moravané prosazení názvu Czechia jako oficiálního označení České republiky, což je podle protestujících příznakem „genocidy všeho moravského“. Řečnické fórum otevřel Ondřej Hýsek, předseda strany Moravané. „Já su rád, že někteří zástupci médií se už konečně zajímají o naše názory. Dnes jsme na Moravě, ne v Čechii, toto je Morava s tradicí mnoha staletí a není možné, aby si politici dali do programů, že přejmenují náš stát, a pak nám řeknou: My to za vašimi zády u OSN zaregistrujeme a za vaše peníze budeme propagovat po světě, ale vy to slovo nemusíte používat, vám to vadit nemusí, vy si tomu státu říkejte, jak chcete. My ale platíme daně do Prahy, do centra ,Czechie‘, a myslíme si, že i my máme právo říci, co si o názvu tohoto státu myslíme,“ řekl předseda Moravanů Hýsek. Problém ale podle něj není jen v názvu státu, ale o celém postavení Moravy.

Nechali jsme si ukrást svou tisíciletou samosprávu

Místopředseda Moravanů Ondřej Mlejnek pak oslovil shromáždění s pozdravem pro primátora Brna Petra Vokřála, který podle něj nemístně nedávno řekl v médiích, že se Brno nachází v Čechách. „Nechali jsme si ukrást svou tisíciletou samosprávu. Moravské markrabství trvalo od roku 1182 až do vzniku samostatné Československé republiky, ale i pak existovala jako správní jednotka Země moravská. Ta byla zrušena až v roce 1949 komunisty a tento protiprávní krok nebyl od té doby napraven,“ řekl Mlejnek a připomněl, že Federální shromáždění polistopadového Československa přijalo usnesení o protiprávnosti zrušení země Moravskoslezské. „Místo toho, aby došlo k obnovení zemské samosprávy, jakou mají třeba Korutany, Horní Rakousy nebo Bavorsko, dočkali jsme se vzniku čtrnácti nesmyslných, malých a nefunkčních krajů, které nemohou fungovat. Tyto kraje svou velikostí i polohou navazují na zřízení z roku 1949. Jedním z důvodů pro vznik těchto krajů je vytvoření spousty koryt pro regionální politiky. Další důvod je umělé snižování nezaměstnanosti tím, že vzniká banda krajských úředníků. Jak jinak je možné vysvětlit, že na jednoho státního úředníka u nás připadá devět občanů, v Německu osmnáct a ve Švýcarsku dokonce dvacet pět. Jsme snad bohatší než Německo nebo Švýcarsko, že si toto můžeme dovolit?“ ptal se v Brně řečnicky místopředseda Moravanů Ondřej Mlejnek. Ve skutečnosti podle něj jde jen o hru na samosprávu a kraje nedokážou u nás obhospodařovat ani těch málo pravomocí, které mají. Zrušení čtrnácti nefunkčních krajů a obnovení tří historických zemí by podle něj ušetřilo miliardy. „Proto volám: Samosprávu Moravě! Ostatně soudím, že samospráva Moravy musí být obnovena,“ ukončil své vystoupení místopředseda Moravanů Mlejnek.

Oni nás vidí jen jako ovíněné sedláky

Poté historik Bohuslav Klíma zkritizoval „další tvrdý útok pražských politiků na identitu Moravanů a Slezanů“ v souvislosti s názvem Czechie. Uvedl, že historii Moravy se mládež s výjimkou Velké Moravy neučí, a přitom na ni máme být hrdi. „Dnes bohužel Moravané dělají kariéru v Praze, protože ,tam je blaze‘, a nejhorší je, že opouštějí zájmy Moravy. A přitom postavení Moravy a její politický systém byly ověřeny staletou praxí a Moravané byli vždy hrdí na svou zemi. Ještě nedávno po roce 1989 jsme věřili, že se ve věci Moravy začne blýskat na lepší časy a že dojde k návratu samosprávného uspořádání. U čelných politických představitelů ale z čistě prospěchářských důvodů nebyla vůle uvolnit pražský centralismus. Tehdy byly podporovány údajně důležitější úkoly jako pokřivená privatizace nebo rozprodávání národního majetku a ohýbání se pro peníze, které ležely na chodníku. Morava byla tehdy odstrčena na druhou kolej s tím, že na řešení jejích zájmů bude čas později, dodnes jsme se ale nedočkali a státní správa se s potvrzením málo funkčních krajů vrátila do doby padesátých let. A nyní sledujeme další a další kroky vedoucí k úplné likvidaci moravského povědomí a národní hrdosti Moravanů a Slezanů. Nyní tu máme Čechii, ze státního znaku se vytrácí moravská orlice a hokejisté na mistrovství světa budou bojovat pod znakem českého lva,“ oslovil shromáždění Bohuslav Klíma a dočkal se souhlasného pískotu.

Odmítl označení Moravanů jako hrstky folkloristů jako čistě pražský pohled. „Oni nás vidí jen jako mírně naivní a často ovíněné sedláky, kteří svoje uspokojení hledají jen na vinici nebo u štamprle slivovice. Folklór k nám samozřejmě patří, vyrůstá z bohatých historických kořenů a jsme na něj hrdí, nyní se ale musíme probudit, zahnat lhostejnost, apatii a usilovat o návrat všech práv Moravskoslezské zemi. My nechceme přece žít v Bohemii nebo Čechii, to bychom pošlapali dědictví svých předků, nesmíme dopustit, aby se postupně Morava ztratila z mapy, vytratila se z mysli Moravanů. Nechceme ale republiku trhat, naopak ji chceme posílit a kraje spojit do silných historicky ověřených celků a vytvořit Českou spolkovou republiku. Moravané, probuďte se a nenechte z Moravy udělat nesvéprávnou Čechii, abychom se rozplynuli v Čechách. Voláme po moravském národním obrození, hledáme nové buditele,“ uzavřel své vystoupení historik Bohuslav Klíma.

Na akci se podepisovala petice proti přijetí oficiálního názvu ČR Czechia a za obnovu zemského zřízení. V závěru demonstrace vystoupil prezident moravského národního kongresu Josef Pecl, který řekl, že Moravané požadují rehabilitaci občanského principu jako základu demokracie. „Samospráva s komunistickým centralismem, s komunistickými kraji nepřipadá v úvahu. Manželství bývá občas vydařené, občas méně vydařené. Neklape-li to, je lepší rozvod. Než aby to drhlo, nebojme se přijmout situaci, jaká je. Po nadvládě Vídně, Berlína a Moskvy končí i nadvláda Prahy,“ uzavřel Josef Pecl.